116 C 131/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlo zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od 28. 9. 2023 do zaplacení, dále pak kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, . Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 17. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně jakožto poskytovatel zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopna žalovaného úvěr splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové a pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány v sekci „ověřené dokumenty“ v zákaznické kartě. Žalovaný stvrdil, že předmětné informace jsou pravdivé. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit částku , částka, , představující součet sjednaného řádného úroku ve výši , částka, s úrokovou sazbou 20,88 %, dále částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Splátky byly týdenní v počtu 78 po , částka, s poslední splátkou dne 14. 11. 2022. Poslední uhrazená splátka byla dne 1. 9. 2021. Ke dni 8. 1. 2022 činila dlužná jistina , částka, a dlužný poplatek , částka, . Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, a to s účinností k 27. 9. 2023. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil , částka, , žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se nedostavil, soud jednal v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 17. 5. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , jejíž součástí jsou smluvní podmínky. Žalovanému byly v den uzavření smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, . Poskytnutý úvěr měl být splacen v 78 týdenních splátkách po , částka, s tím, že úroková sazba činila 20,88 % ročně (viz smlouva o úvěru, včetně smluvních podmínek). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil částku , částka, (viz tabulka umoření). Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, postoupení bylo žalovanému oznámeno (smlouva o postoupení, oznámení o postoupení ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které uvedl, že bydlí jako nájemník, je svobodný, bezdětný, má základní vzdělání, pracuje na plný úvazek u firmy , právnická osoba, ., s příjmem , částka, . Další příjmy domácnosti činí , částka, , odhadové měsíční výdaje , částka, , mezi ověřenými dokumenty je pracovní smlouva, 2x výpis z bankovního účtu a 2x výplatní páska (viz zákaznická karta ze dne 17. 5. 2021).5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 78 týdnů formou sjednaných týdenních splátek ve výši , částka, . Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy (, částka, a , částka, ) a výdaje žalovaného (, částka, ). U jednání dne 19. 6. 2024 byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Současně byl poučen o důsledcích nesplnění této výzvy. Právní zástupce další důkazy nenavrhl. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 17. 2. 2021 žalovanému částku , částka, , pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby , částka, . Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky , částka, . Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 2. 3. 2024, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.