116 C 385/2024-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ 13000, došlo dne 9. 3. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy byl také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne 9. 5. 2024 se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 9. 5. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, a to na jistině úvěru ve výši 18 632,31 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 871,12 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 756 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 571,78 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 085,71 Kč. Na dlužnou částku bylo uhrazeno 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 9. 5. 2024, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 18 632,31 Kč od 10. 5. 2024 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 15 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 18 632,31 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 871,12 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 18 632,31 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 871,12 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 756 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 571,78 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 085,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 138,16 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 334,94 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 11. 9. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dne 14. 6. 2024 právní předchůdkyní žalobkyně (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne 20. 5. 2024, oznámení o postoupení ze dne 14. 6. 2024, potvrzení o zaplacení úplaty). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 9. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč, s úplatou ve výši 9 800 Kč s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a s inkasem plateb ve výši 3 600 Kč, tedy celkem 37 184 Kč. Tutu částku měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč až do úplného zaplacení. Smlouva je datována, podepsána zúčastněnými stranami, její přílohou je předpis splátek, přičemž bližší informace o majetkových poměrech žalované nejsou ve smlouvě uvedeny (viz smlouva o úvěru včetně přílohy č. , hodnota, ). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila částku 2 700 Kč dne 10. 3. 2023 a dne 29. 4. 2023 částku 300 Kč (viz přehled plateb). Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2024 s tím, nechť dluh uhradí do 25. 9. 2024. Zásilka byla odeslána doporučeně dne 11. 9. 2024 (viz výzva z 10. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 10. 9. 2024).4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel zapůjčil žalovanému 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit během 14 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně řádně netvrdila a ani neprokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované úvěr řádně splácet. U jednání dne 5. 12. 2024 byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzván k doplnění tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy a navržení důkazů k takto doplněnému tvrzení. Současně byl poučen o důsledcích nesplnění této výzvy. Právní zástupce ničeho nového netvrdil ani nenavrhoval další důkazy. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní a řádně netvrdila a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho jsou smlouvy o úvěru neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 17 000 Kč (žalovaná částku 3 000 Kč uhradila) představující bezdůvodné obohacení žalované vzniklé na základě absolutně neplatné smlouvy. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 26. 9. 2024, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní výzvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.