19 C 372/2023-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 11. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 97 020 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 755,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 031,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 067,81 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a s úrokem 15 % ročně z částky 40 005,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným byla dne 9. 10. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 0365425. Nedílnou součástí smlouvy byl také předpis splátek. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dne 9. 12. 2022 se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 4 814 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím tohoto úvěru – úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 24 500 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 646 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 92 960 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 9. 12. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný poslední splátku uhradil dne 28. 4. 2022 výši , právnická osoba, Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s účinností ke dni 7. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 40 005,34 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 3 062,47 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 17 499,99 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 318,87 Kč, úhrady za umožnění plnění v hotovosti v místě bydliště ve výši 6 633,33 Kč, smluvní pokuty ve výši 26 500 Kč, úroku vyčísleného od 10. 12. 2022 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny ve výši 6 031,72 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 11. 7. 2022 ve výši 5 755,34 Kč, dále požadovala úroky z úvěru ve výši 15% p.a. z dlužné jistiny od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 43 067,81 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou doporučeně dne 2. 11. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil. Jelikož žalovaný včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedených důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne 9. 10. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023, výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 a poštovního podacího lístku ze dne 2. 11. 2023 bylo zjištěno, že dne 9. 10. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s náklady úvěru ve výši 42 960 Kč (celkem tedy 92 960 Kč) a to v 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je stanovení zápůjční úrokové sazby, která při splatnosti úvěru na 14 měsíců činí 15 %. Žalovaný neuhradil dosud na jistině částku 40 005,34 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 112 718,42 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do 16. 11. 2023; dne 2. 11. 2023 byla výzva podána k poštovní přepravě.4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.7. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně a z jiného právního titulu, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný částku převzal oproti podpisu v hotovosti v den uzavření smlouvy, dosud neuhradil 40 005,34 Kč. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 50 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil částku ve výši 9 994,66 Kč (žalovaný v řízení netvrdil, tím spíše neprokázal plnění v jiné výši), nesplaceno tedy zůstává 40 005,34 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni řádně přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§1879 o.z.). Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 (podané k poštovní přepravě 2. 11. 2023), neboť ji lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Pakliže ve výzvě k plnění byla dána žalovanému lhůta do 16. 11. 2023, od 17. 11. 2023 je v prodlení s úhradou peněžité částky. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s úrokem z prodlení v požadované výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (avšak při vázanosti žalobou dle § 153 odst. 2 o.s.ř.) zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.