19 C 4/2024-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 10. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 64 248,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 053,67 Kč od 1. 12. 2021 do 24. 4. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 797,57 Kč od 30. 11. 2022 do 27. 9. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 63 602,28 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že uzavřela se žalovaným dne 1. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. 243380087, zavázala se poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 217,10 Kč, a to počínaje dnem 18. 1. 2022, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 7,70 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník poplatků žalobkyně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 1. 12. 2021 úvěr žalovanému poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně z údajů poskytnutých klientem, tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně příjmy žalovaného posuzovala na základě potvrzení o výši příjmu. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítala s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva prohlásil úvěr dopisem ze dne 24. 4. 2023 za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 61 548,61 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 2 053,67 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 9.2023 ve výši 3 797,57 Kč, (úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne prodlení se splátkou úvěru až do předání pohledávky právnímu zástupci). Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil, a to ani po výzvě k zaplacení – nabídce mimosoudního řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 16. 2. 2024 se účastníci nedostavili, právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků nepožádal včas a z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisů z obchodního rejstříku, potvrzení o výši příjmu, vyjádření k procesu posouzení úvěryschopnosti datovaného 1. 9. 2023, ze smlouvy o úvěru (Expres půjčka) č. 243380087 ze dne 1. 12. 2021, výpisu z běžného účtu vedeného pro žalovaného č. výpisu 2021/12 ze dne 31. 12. 2021, výpisů z úvěrového účtu vedeného na jméno žalovaného, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26. 4. 2023, poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2023, předžalobní výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2023 a poštovního podacího archu ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho běžný účet vedený žalobkyní částka ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve 72 měsíčních splátkách po 1 217,10 Kč. Žalovaný neuhradil dosud na jistině částku ve výši 61 548,61 Kč. Výzvou ze dne 26. 4. 2023 (současně s oznámením o prohlášení úvěru za splatný) byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši celkem 66 467,78 Kč (z toho na jistině 61 548,61 Kč) ve lhůtě do 10. 5. 2023; dne 27. 4. 2023 byla listovní zásilka podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě částky ve výši 70 152,13 Kč s příslušenstvím; téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě. Z dalších žalobkyní předložených listin (Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby, Informace o pojištění vkladů, o ochraně vkladů) soud neučinil žádná zjištění relevantní pro řízení.4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.7. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu a nikoli z tvrzeného titulu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně jako společnost podnikající v oblasti finančních služeb poskytla žalovanému částku ve výši 70 000 Kč jako spotřebitelský, neúčelový úvěr, žalovaný se zavázal částku vrátit formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly prokázány konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhé nahlédnutí věřitele do registrů (jak je deklarováno v dodatečně vypracovaném vyjádření k procesu posouzení úvěryschopnosti ze dne 1. 9. 2023) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje, stejně jako pouze deklaratorní odhad výdajů. Pochybnosti vzbuzuje pak i jediný skutečně předložený doklad, totiž potvrzení o příjmu žalovaného, vystaveného společností , právnická osoba, ., jejímž jediným společníkem a jednatelem byl právě žalovaný. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 70 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni nesplatil dosud na jistině částku ve výši 61 548,61 Kč (žalovaný v řízení netvrdil, tím spíše neprokázal plnění v jiné výši), ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování výzvy ze dne 26. 4. 2023 (podané dne 27. 4. 2023 k poštovní přepravě), neboť ji lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Při výzvě k plnění do 10. 5. 2023 je tak žalovaný v prodlení s úhradou peněžité částky od data 11. 5. 2023. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.8. Je zapotřebí na tomto místě zdůraznit, že