107 C 249/2025-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 160,61 Kč s příslušenstvím a částky 98,85 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 22. 8. 2024 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 22 000 Kč a možností postupného čerpání. Dle smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla postupně 22 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s příslušenstvím, s tím, že první splátka je splatná 21. 9. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 13. 2. 2026. Žalovaný dle žalobkyně čerpal dne 22. 8. 2024 částku 11 500 Kč a na jistinu předmětného úvěru uhradil 18,37 Kč dne 19. 9. 2024. Dle smlouvy byl dále ujednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a dne 20. 1. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. V důsledku prodlení žalobkyně požaduje po žalovaném také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den 30. 9. 2025 se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , informace pro spotřebitele, všeobecných obchodních podmínek platných od 27. 5. 2024 a přehledu transakcí vyplacených žalovanému soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 22. 8. 2024 uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky do výše 22 000 Kč, a to postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal tyto spolu s poplatkem ve výši 1,99 % z čerpaných částek, při fixní denní sazbě 0,983 % a RPSN 1618,55 %. Žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč dne 22. 8. 2024. Dále byl sjednán poplatek za denní odklad splátky, poplatek za expresní výplatu tranše, poplatek za informační SMS servis a další volitelné služby.4. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 18. 8. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , byl v době od 22. 8. 2024 do 20. 1. 2025 žalovaný a disponenty v předmětném období byly žalovaný a , jméno FO, , nar. 26. 1. 1985, bytem , adresa, , a dále, že na tento přišla dne 22. 8. 2024 platba z účtu č. , č. účtu, (, Jméno žalobkyně, .) pod VS , var. symbol, .5. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného dne 22. 8. 2024 prostřednictvím náhledu na bankovní účet žalovaného.6. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala totožnost při uzavírání smlouvy o úvěru.7. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činil částku 16 279 Kč.8. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne 22. 8. 2024, vycházela přitom z toho, že žalovaný nehospodaří s další osobou v domácnosti (žije sám), jeho pravidelné měsíční výdaje činí 9 000 Kč, ostatní zbytné výdaje činí 4 000 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 9 610 Kč, měsíční příjem činí 25 000 Kč, ověřený čistý měsíční příjem činí 16 279 Kč, disponibilní příjem žalovaného tak činí 6 600 Kč.9. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že v období 23. 8. 2024 – 13. 2. 2026 byl rozepsán rozpis splátek po 114,05 Kč (tj. celkem 61 472,95 Kč) s tím, že první splátka je rozložena tak, že z částky 114,05 Kč připadá na jistinu 0,58 Kč, na úrok 113,05 Kč a na poplatek 0,42 Kč.10. Z emailu „prodlení v délce 93 dní“ soud zjistil, že žalovanému bylo dne 20. 1. 2025 na email uvedený ve smlouvě zasláno oznámení o vypovězení smlouvy s okamžitou platností s výzvou k okamžité úhradě částky 25 574,46 Kč.11. Z výzvy k úhradě ze dne 21. 5. 2025 včetně podacího lístku z 21. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 25 574,46 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 8. 2024 a nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 21. 5. 2025 má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána v den sepsání na adresu trvalého pobytu.12. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, , právnická osoba, . obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.13. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 8. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným a opakovaným čerpáním s úvěrovým rámcem 22 000 Kč, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 500 Kč a žalovaný se zavázal tento splatit spolu s příslušenstvím, z důvodu nehrazení splátek byl úvěr ze strany žalobkyně vypovězen.14. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, k žalobě přiložila k důkazu výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . (dokument nepodepsaný žalovaným, pouze z interního systému žalobkyně, ze kterého vyplývá čistý příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč, ověřený čistý příjem 16 279 Kč, výdaje zde vypočtené v minimální výši 9 160 Kč). Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány/zjišťovány. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno na 30. 9. 2025 se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení) a příp. dotvrzení skutečností ohledně vydání dlužné částky jako bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 11 500 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 11 500 Kč, žalobkyně však soudu neposkytla dostatečná tvrzení ani po výzvě soudu kolik žalovaný celkem na předmětný úvěr uhradil, tedy není zřejmé, o jakou částku se bezdůvodně obohatil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že „žalovaný na jistinu splatil celkem 18,37 Kč“ a „částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny“. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být soudem poučena o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy, ohledně částky, kterou žalovaný na předmětný úvěr celkem uhradil, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, když smlouva o úvěru byla shledána neplatnou a k nároku z titulu bezdůvodného obohacení nebyla navrhnuta všechna potřebná skutková tvrzení a předloženy důkazní návrhy.15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.16. Žalo