108 C 119/2025-80 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru. Dne , datum, uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec, jehož výše mohla být v průběhu času měněna. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaný řádně neplnil své smluvní povinnosti, když nesplácel čerpaný úvěr sjednaným způsobem. Žalobkyně proto využila svého smluvního práva a zesplatnila dosud nesplacenou část úvěr ke dni , datum, . Za celou dobu trvání tohoto smluvního vztahu žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, a zaplatil celkem částku , částka, . Žalovaná částka zahrnuje nezaplacenou jistinu ve výši , částka, , nezaplacené poplatky ve výši , částka, , nezaplacené poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit žalobkyni sjednaným způsobem. Své smluvní povinnosti žalovaný neplnil, na úhradu svých závazků z této smlouvy zaplatil pouze , částka, . žalobkyně proto využila svého práva a ke dni , datum, zesplatnila dosud nezaplacenou část úvěru. Žalovaná částka zahrnuje nezaplacenou jistinu ve výši , částka, , nezaplacené poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Před uzavřením obou smluv žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného za pomoci statistických modelů a výpočtu credit scoringu. Kalkulovala příjem uváděný žalovaným (případně dalšími členy domácnosti), započetla jeho životní minimum, případně životní minimum dalších členů domácnosti, normativní náklady na bydlení, splátky úvěrů u žalobkyně i dalších poskytovatelů zjištěných pomocí registru NRKI. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu.2. Žalovaný uvedl, že ztratil práci, přišel fakticky o všechno, žije v , Anonymizováno, a jeho jediným příjmem je , Anonymizováno, ve výši , částka, .3. Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Ve smlouvě je uvedeno, že zdrojem příjmu žalovaného je , Anonymizováno, ve výši , částka, , jeho partnerka má příjem ve výši , částka, , žijí v , Anonymizováno, a žalovaný nemá vyživovací povinnosti. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy za prokázány.4. Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splácet měsíčními splátkami po , částka, . Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný má příjem z , Anonymizováno, ve výši , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, a žijí v , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru.5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázáno, že před uzavřením obou smluv žalobkyně žalovaného ověřovala v registru NRKI a ISIR. V ostatním vycházela z údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr., tak jak jsou tato data zaznamenána v obou smlouvách o úvěru.6. Kromě výše uvedeného provedl soud dále důkaz výzvou k zaplacení, předžalobní výzvou, výpisem čerpání a splátek a poštovním podacím archem. Z těchto listin neučinil soud s ohledem na níže přijatý právní závěr žádná relevantní skutková zjištění.7. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, dne , datum, smlouva o revolvingovém úvěru ve výši , částka, a dne , datum, smlouva o úvěru ve výši , částka, . V obou případech se jedná ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu o smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byla žalobkyně povinna postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. v případě v pořadí prvé smlouvy a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. V obou případech bylo žalobkyni zákonem uloženo, aby před uzavřením smluv o úvěru vynaložila odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Z důkazů provedených v řízení nemá soud za prokázáno, že žalobkyně před případným uzavřením smluv o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně v obou případech vycházela pouze z údajů sdělených žalovaným o výši jeho příjmu a nezískala žádnou reálnou představu o alespoň základních životních výdajích žalovaného. Započetla pouze životní minimum žalovaného, případně dalších členů domácnosti, a tzv. normativní náklady na bydlení. Způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tvrzený žalobkyní a prokázaný v řízení nesplňuje požadavek vynaložení odborné péče formulovaný zákonem. žalobkyně byla před nařízením ústního jednání soudem vyzvána, aby doplnila důkazy ke svému tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti. U ústního jednání byla soudem dále poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že soud nemá tuto skutečnost za prokázánu. Přesto u jednání žádné další důkazy nenavrhla a ústy své zástupkyně požádala o poskytnutí další lhůty k doplnění důkazních návrhů. Takové žádosti žalobkyně nebylo soudem vyhověno, neboť v důsledku předchozí písemné výzvy muselo být žalobkyni zřejmé, že soud má pochybnosti o tom, že prokázala tuto podstatnou skutečnost, a bylo na žalobkyni, aby nejpozději u ústního jednání navrhla důkazy k jejímu prokázání.8. V důsledku tohoto důkazního nedostatku soud hodnotí obě tvrzené smlouvy jako neplatné, a to neplatné absolutně. Přijaté finanční prostředky proto za absence smluvního základu nároku představují bezdůvodné obohacení žalovaného, které by byl povinen vydat. V případě v pořadí prvé smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, a žalobkyni zaplatil celkem , částka, . Své bezdůvodné obohacení tak již žalobkyni vrátil a v této části není žaloby důvodná.9. V případě v pořadí druhé smlouvy uzavřené za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. žalovaný vyčerpal částku , částka, a zaplatil , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. S ohledem na tvrzené majetkové poměry žalovaného, jej soud zavázal částku , částka, zaplatit žalobkyni do , datum, , což je dle názoru soudu lhůta, ve které by měl být žalovaný schopen takovou částku zaplatit, např. z brigády či jiného příležitostného přivýdělku, když nemá trvalé zaměstnání. Pro případ prodlení se zaplacením v určené lhůtě, je pak žalovaný povinen zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.10. Ve zbytku byla žaloba zamítn