109 C 256/2025-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 33 056 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 494,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 653,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 498,23 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úrok 14,75 % ročně z částky 17 498,23 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2022 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zároveň uhradit částku 13 286 Kč úroky, 1 500 Kč poplatek za zpracování úvěru a částku 3 872 Kč poplatek za komfortní splácení. Žalovaný uhradil pouze 8 400 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 2 653,32 Kč je vypočten z úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 17 498,23 Kč od 15. 2. 2024 do 27. 1. 2025, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 494,98 Kč je vypočten jako zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 498,23 Kč od 15. 2. 2024 do 27. 1. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok ve výši 13 286 Kč, 1 500 Kč poplatek za zpracování úvěru a poplatek 3 872 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Úvěr měl být uhrazen v 15 měsíčních splátkách po 2 737 Kč, poslední splátka měla činit 2 725 Kč. Ze zákaznické karty, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, je zaměstnán jako dělník, jeho příjem činí 11 969 Kč, další příjmy domácnosti činí 10 300 Kč. Jeho interní splátky činily 2 196 Kč a odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč.4. Z výpisu věci pro osobu vedeného o zdejšího soudu na jméno žalovaného soud zjistil, že proti žalovanému byla vedena exekuční řízení v postavení povinného například pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Dle seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 28. 1. 2025 mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Smlouva byla uzavřena dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně prokazovala smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 11. 2022, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně pouze předložila zákaznickou kartu ze dne 14. 11. 2022. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného řádně, musela by zjistit, že v minulosti proti žalovanému již byla vedena exekuční řízení. Navíc čistý příjem žadatele ve výši 11 969 Kč je příjmem velice nízkým, nebyly zjišťovány žádné pravidelné měsíční výdaje žalovaného k pokrytí jeho základních životních potřeb. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva o úvěru neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi tím, co mu bylo poskytnuto a tím, co fakticky uhradil. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyni zaplatil 8 400 Kč, soud tak zavázal žalovaného k vydání částky 11 600 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 27. 1. 2025 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 27. 2. 2025, žalovaný je tak povinen plnit 10. 3. 2025, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení ke dni prodlení činil 12 %. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.