Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které žalovaný čerpal úvěr , částka, , tento nesplácel dle dohody, banka proto vyzvala žalovaného k úhradě celé částky s úroky. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě nedošlo.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne , datum, do vlastních rukou žalovaného, jenž si zásilku osobně převzal, z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování přečtením listin, a to smlouvy o poskytování služeb, žádosti o úvěr, předsmluvních informací, úvěrové smlouvy, záznamu o podpisu klienta, obchodních podmínek, posouzení úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu, výpisu plateb, upomínek, zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy a dokladů odeslání, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru (dále také jen „banka“ nebo „věřitel“) a žalovaný jako fyzická osoba uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 120měsíčních splátkách po , částka, , se splatností úvěru do , datum, . Ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba a úvěr měl být čerpán na účet žalovaného č. , č. účtu, . Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr, záznamu o podpisu klienta a dohody o , Anonymizováno, soud zjistil, že smluvní dokumentace byla uzavřena elektronickým způsobem. Žádost o úvěr byla vedena pod identifikačním číslem , hodnota, a záznam o podpisu klienta se vztahuje právě k této žádosti. Podpis žádosti byl autorizován dne , datum, ve , Anonymizováno, prostřednictvím SMS klíče zaslaného na bezpečnostní telefonní číslo , tel. číslo, . Toto telefonní číslo , tel. číslo, číslu uvedenému v dokumentaci k , Anonymizováno, a v žádosti o úvěr. Soud dále zjistil, že žalovaný měl u žalobkyně sjednány služby elektronického bankovnictví a , Anonymizováno, , jejichž prostřednictvím bylo možno činit právní jednání vůči žalobkyni elektronicky. Předložená dokumentace k elektronické identifikaci a záznam o podpisu na sebe vzájemně navazují osobou žalovaného, číslem žádosti, účtem, telefonním číslem a časem provedené autorizace. Z provedených listin nevyplynula žádná okolnost, která by svědčila o tom, že by elektronickou autorizaci provedla jiná osoba než žalovaný nebo že by došlo ke zneužití jeho identifikačních či autorizačních prostředků. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalovanému byly před uzavřením smlouvy sděleny základní parametry úvěru, zejména výše poskytnutého úvěru, doba splácení, počet a výše splátek, úroková sazba, RPSN, celková částka splatná spotřebitelem, podmínky čerpání a splácení, výše poplatků a následky prodlení včetně možnosti předčasné splatnosti úvěru. Dokumentace obsahovala i prohlášení o tom, že žalovaný tyto informace a obchodní podmínky obdržel. Z listin vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala příjmovou a výdajovou situaci žalovaného. Žalobkyně vycházela mimo jiné z údajů o příjmech na běžném účtu, z interních údajů, z údajů o existujících závazcích a z výstupů z úvěrových registrů. Podle předložené dokumentace byl měsíční příjem žalovaného vyhodnocen částkou přibližně , částka, , výdaje částkou přibližně , částka, a platební kapacita částkou přibližně , částka, . Rizikovost klienta byla vyhodnocena jako nízká. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný v rámci žádosti deklaroval čistý měsíční příjem , částka, , běžné výdaje , částka, , splátky jiných úvěrů , částka, a dvě vyživované osoby. Z dalších bonitních podkladů vyplynulo, že žalobkyně ověřovala existující závazky žalovaného, včetně závazků z úvěrů, kreditních karet a kontokorentního úvěru, a že nebyly zjištěny relevantní delikvence. Původně požadovaná částka úvěru , částka, nebyla žalobkyní schválena, úvěr byl schválen pouze v nižší částce , částka, . Z výpisu z úvěrového účtu a z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že dne , datum, byla částka , částka, čerpána z úvěrového účtu a připsána na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Poskytnutí úvěru tak bylo doloženo jak výpisem úvěrového účtu, tak příchozí transakcí na běžném účtu žalovaného. Z historie úvěrového účtu a přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný po poskytnutí úvěru úvěr po určitou dobu splácel. Celkem bylo žalovaným uhrazeno , částka, , z čehož bylo , částka, započteno na jistinu, , částka, na úroky a , částka, na úrok z prodlení. Z listin dále vyplynulo, že žalovaný přestal úvěr řádně splácet, přičemž od , datum, byl v prodlení. V , Anonymizováno, došlo pouze k částečné úhradě ve výši , částka, a poslední plnění bylo evidováno dne , datum, ve výši , částka, . Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že na jeho účtu nebyl dostatek prostředků k úhradě splátky, vyčíslila dlužnou částku , částka, a účtovala poplatek za upomínku , částka, . Z první výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, a byl upozorněn na následky dalšího prodlení. Z poslední výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, ve lhůtě do , datum, . V této výzvě byl žalovaný výslovně upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude úvěr předčasně zesplatněn. Z dodejky k této výzvě soud zjistil, že zásilka byla podána dne , datum, , nebyla žalovaným vyzvednuta a byla vrácena dne , datum, . Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, . V oznámení o zesplatnění byl dluh ke dni , datum, vyčíslen částkou , částka, . Z dodejky k oznámení o zesplatnění soud zjistil, že oznámení bylo zasláno doporučeně do vlastních rukou na adresu žalovaného sjednanou ve smluvní dokumentaci. Z obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně soud zjistil, že ve smluvním vztahu byly sjednány poplatky spojené s prodlením, a to poplatek za upomínku ve výši , částka, a poplatek za výzvu ve výši , částka, . Z vyčíslení pohledávky vyplynulo, že žalobkyně účtovala jednu upomínku po , částka, a tři výzvy po , částka, , tedy celkem , částka, . Ze stavu dlužné jistiny a příslušenství soud zjistil, že ke dni , datum, činila dlužná jistina , částka, , dlužné poplatky , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, . Celková dlužná částka tak byla žalobkyní vyčíslena částkou , částka, . Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, a upozornila ho na možnost soudního vymáhání. Z podacího archu vyplynulo, že zásilka byla podána na adresu žalovaného , adresa, .4. Soud z provedených listinných důkazů uzavírá, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný úvěr zpočátku částečně splácel, následně se však dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, upozornila jej na možnost předčasné splatnosti a poté úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni , datum, činil celkový dluh žalovaného podle předložených listin , částka, , sestávající z nesplacené jistiny, poplatků, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení.5. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému jako fyzické osobě peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Podle § 87 téhož zákona je následkem poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet ve 120měsíčních splátkách po , částka, . Takto zjištěný právní vztah naplňuje znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný jako úvěrovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně jde o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť se jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Soud má za prokázané i uzavření smlouvy elektronickým způsobem. Žádost o úvěr byla vedena pod č. , hodnota, , záznam o podpisu se vztahoval k témuž identifikátoru a podpis byl autorizován dne , datum, ve , Anonymizováno, prostřednictvím SMS klíče zaslaného na bezpečnostní telefonní číslo , tel. číslo, . Na základě těchto vzájemně navazujících listin soud uzavírá, že žalobkyně unesla důkazní břemeno k tvrzení, že smluvní dokumentaci autorizoval žalovaný. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť jde o otázku, k níž soud ve spotřebitelských věcech přihlíží i bez námitky spotřebitele. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. musí poskytovatel posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr zejména porovnáním příjmů a výdajů, údajů o majetku a závazcích a údajů o dosavadním plnění dluhů. Z provedených listin vyplynulo, že žalobkyně posuzovala příjmy žalovaného z běžného účtu, vyhodnocovala jeho výdaje, zjišťovala existující závazky a ověřovala údaje v úvěrových registrech. Žalobkyně vyhodnotila měsíční příjem žalovaného částkou přibližně , částka, , výdaje částkou přibližně , částka, a platební kapacitu částkou přibližně , částka, . Rizikovost klienta byla vyhodnocena jako nízká. Za významné soud považuje rovněž to, že původně požadovaná částka , částka, nebyla schválena a žalobkyně poskytla úvěr pouze ve snížené výši , částka, , což svědčí o tom, že posouzení úvěruschopnosti nebylo toliko formální. Soud nepřehlédl, že ze žádosti o úvěr plynuly údaje deklarované žalovaným, zejména čistý měsíční příjem , částka, , běžné výdaje , částka, , splátky jiných úvěrů , částka, a dvě vyživované osoby. Tyto údaje však samy o sobě nevyvracejí závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, neboť žalobkyně nevyšla pouze z prohlášení žalovaného, ale též z interních a externích zdrojů, zejména z pohybů na účtu a z údajů z registrů. Soud proto neshledal, že by žalobkyně poskytla úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Nebyl proto dán důvod pro aplikaci sankce neplatnosti podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z výpisu z úvěrového účtu a z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že dne , datum, byla částka , částka, čerpána z úvěrového účtu a připsána na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně tak splnila svou hlavní smluvní povinnost poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky. Tím vznikla žalovanému povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit v dohodnutých splátkách a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný úvěr po určitou dobu splácel, celkem uhradil , částka, , avšak od , datum, se dostal do prodlení se splácením. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost splácet úvěr řádně a včas. Z upomínky ze dne , datum, , první výzvy ze dne , datum, a poslední výzvy ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně žalovaného na prodlení opakovaně upozornila a vyzvala jej k úhradě dlužných částek. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. může věřitel u spotřebitelského úvěru uplatnit právo na předčasné splacení pouze tehdy, jestliže spotřebitele předem vyzval k zaplacení splatné dlužné částky, poskytl mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů a upozornil jej na možnost předčasného splacení. Tyto podmínky byly v projednávané věci splněny. Poslední výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě částky , částka, ve lhůtě do , datum, a byl výslovně upozorněn, že nebude-li dluh uhrazen, bude úvěr zesplatněn. Zesplatnění bylo následně provedeno až ke dni , datum, , tedy po marném uplynutí poskytnuté lhůty. Soud proto uzavřel, že žalobkyně postupovala při zesplatnění v souladu se smluvními podmínkami i s požadavky § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Ke dni , datum, činila podle předloženého stavu dlužné jistiny a příslušenství nesplacená jistina , částka, , dlužné poplatky , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , celkem , částka, . Nárok na zaplacení nesplacené jistiny byl důvodný, neboť žalovanému byly úvěrové prostředky poskytnuty a žalovaný je v rozsahu nesplacené jistiny nevrátil. Důvodný byl rovněž nárok na poplatky ve výši , částka, , neboť z obchodních podmínek a sazebníku vyplynulo sjednání poplatku za upomínku ve výši , částka, a poplatku za výzvu ve výši , částka, . Žalobkyně účtovala jednu upomínku a tři výzvy. Výše těchto poplatků se v rozhodných souvislostech nejeví jako nepřiměřená, neboť odpovídá předem sdělenému sazebníku a vztahuje se ke skutečně provedeným úkonům žalobkyně. Kapitalizovaný smluvní úrok , částka, představuje sjednanou cenu za poskytnutí peněžních prostředků za dobu do rozhodného vyčíslení. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, je důsledkem prodlení žalovaného se splácením splatných peněžitých závazků. Obě položky byly doloženy přehledem splátek, historií úvěrového účtu a stavem dlužné jistiny a příslušenství. Žalobkyně vedle kapitalizovaných částek požadovala také smluvní úrok 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud považoval i tento nárok za důvodný. Smluvní úrok je úplatou za poskytnutí peněžních prostředků a jeho funkce je odlišná od úroku z prodlení, který nastupuje jako zákonný následek prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu. Judikatura připouští, že u úvěrových vztahů může být vedle úroků z prodlení uplatňován i smluvní úrok, jestliže má oporu ve smlouvě a představuje cenu poskytnutých peněz, nikoli další sankci za prodlení. K otázkám úroků ze smlouvy o úvěru a spotřebitelských úvěrových vztahů se Nejvyšší soud zabýval např. v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . V projednávané věci byl další smluvní úrok požadován pouze z nesplacené jistiny , částka, , zatímco zákonný úrok z prodlení byl požadován z částky , částka, , tedy z jistiny a dlužných poplatků. Nejde proto o nepřípustné dvojí sankcionování téhož prodlení, nýbrž o souběh nároku na úrok jako cenu úvěru a nároku na úrok z prodlení jako následek prodlení se splněním splatného peněžitého dluhu. Pokud žalovaný nezaplatil žalobkyni zbývající ujednané splátky úvěru řádně a včas, ocitl se dle § 1968 věty první o. z. v prodlení a byl podle § 1970 věty první o. z. povinen platit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, a upozornila jej na možnost soudního vymáhání. Tím byla splněna podmínka významná pro rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142a o. s. ř., bude-li žalobkyně ve věci úspěšná. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala existenci platného závazkového vztahu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, poskytnutí úvěru žalovanému, splnění předsmluvních povinností včetně posouzení úvěruschopnosti, prodlení žalovaného se splácením, řádné uplatnění předčasné splatnosti i výši žalované pohledávky. Nebyl zjištěn důvod neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ani jiná okolnost, která by bránila přiznání uplatněného nároku. Žalovaný se k žalobě věcně nevyjádřil, žádné skutkové tvrzení žalobkyně konkrétně nepopřel a neuplatnil žádnou obranu, která by zpochybňovala uzavření smlouvy, poskytnutí úvěru, jeho zesplatnění nebo výši uplatněné pohledávky. Žaloba byla proto důvodná a bylo jí v celém rozsahu vyhověno.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, které na uplatnění svého práva účelně vynaložil v celkové výši , částka, . V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění převyšující , částka, . Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby), kdy dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za jeden úkon právní služby částku , částka, , celkem , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po , částka, za jeden úkon dle § 13 advokátního tarifu, celkem , částka, , a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce , částka, .