130 C 79/2026-21 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou ze dne , datum, postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které vyplatila původní věřitelka žalovanému částku , částka, dne , datum, na účet č. , č. účtu, . Úvěr žalovaný ve sjednané lhůtě do , datum, neuhradil. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne , datum, v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , potvrzení o finančních transakcích vyhotoveného původní věřitelkou a výpisu z účtu původní věřitelky soud zjistil, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitelka vyplatila žalovanému téhož dne na účet č. , č. účtu, částku , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % výše jistiny. Úrok byl sjednán ve výši 279,83 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .4. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že je v ní vyčíslena minimální měsíční splátka po splatnosti ve výši , částka, .5. Z upomínky ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka ke dni , datum, úvěr zestatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, , z toho , částka, na jistině.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne , datum, se seznamem postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh na částku , částka, .8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne , datum, . Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému dne , datum, částku , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil pouze , částka, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu současně posoudil v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně ani netvrdila, natož aby prokázala, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Protože k jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být o těchto nedostatcích soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný uhradil , částka, . Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni rozdíl ve výši , částka, . Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, podle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.