107 C 263/2021-95 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2021 se žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 158 063,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předmětnou pohledávku nabyla od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 26. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres Plus [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 157 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit s úrokovou sazbou 10,20 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 826 Kč [právnická osoba] žalovanému úvěr poskytla bezhotovostním převodem na účet a vydala žalovanému kreditní kartu pro účely opakovaného čerpání. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto společnost [právnická osoba] dopisem ze dne 30. 10. 2019 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Naposledy byl žalovaný upomínán k úhradě dluhu předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny v celkové výši 158 063,84 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 10,2 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 156 961,33 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, ve výši 3 110,56 Kč, a dále za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 156 961,33 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, ve výši 19 025,65 Kč, a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. V doplnění žaloby ze dne 11. 11. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu vyčerpal celkem částku 164 750 Kč a uhradil celkem částku 16 003,04 Kč [právnická osoba] při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti ze dne 22. 3. 2019, že má příjem ve výši 20 886 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 38 000 Kč. Příjmy žalovaného byly porovnány s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů společnost [právnická osoba] zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 6 661,35 Kč a dle externích zdrojů neměl žádné další závazky. 3. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. U jednání dne 29. 11. 2021 žalovaný uvedl, že při uzavírání úvěru doložil potvrzení o příjmu od účetní, ale na jeho výdaje se jej nikdo neptal a ani nemusel nic dokládat. Následně přišel o práci a nemohl úvěr splácet. Žalobkyni kontaktoval a snaží se dluh splatit po 1 000 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres Plus soud zjistil, že dne 26. 3. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva, dle které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového rámce ve výši 157 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 295 Kč, měsíční úhradou za pojištění ve výši 252 Kč a úrokovou sazbou ve výši 10,20 % ročně v 76 měsíčních splátkách po 2 826 Kč. 6. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru soud zjistil, že dle bodu 13 písm. b) se za porušení smluvních ujednání považuje situace, kdy je klient v úpadku nebo hrozícím úpadku nebo byly učiněny kroky k zahájení insolvenčního řízení. V takovém případě je banka oprávněna podle bodu 14 písm. a) prohlásit kterékoli závazky klienta za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení. 7. Z prohlášení úvěrové pohledávky za okamžitě splatnou soud zjistil, že dopisem ze dne 31. 10. 2019 společnost [právnická osoba] z důvodu úpadku, hrozícího úpadku nebo zahájení insolvenčního řízení vůči žalovanému prohlásila úvěrový dluh ve výši 161 213 Kč ze smlouvy [číslo] za okamžitě splatný ke dni 30. 10. 2019. 8. V žádosti o úvěr Expres Plus ze dne 19. 3. 2019 žalovaný uvedl, že žije s druhem/družkou v pronajatém domě/bytě a je zaměstnán jako prodejce ve společnosti autochodura s.r.o. Jeho čistý měsíční příjem je 20 886 Kč a celkové příjmy domácnosti činí 38 000 Kč. 9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti ze dne 22. 3. 2019, které ověřila v interních a externích databázích. Výpočet disponibilní částky byl proveden odečtením splátkových a nesplátkových výdajů, nákladů na vyživované osoby a ostatních deklarovaných výdajů od příjmů. Bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Výše dosavadních interních splátek žalovaného dle BRKI a NRKI činila 6 661,35 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] na žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Na straně 9 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo]. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Dle poštovního podacího lístku byla žalovanému zásilka s oznámením o postoupení pohledávky zaslána dne 4. 2. 2021. 12. Z platební historie a výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal částku 164 750 Kč a uhradil celkem částku 16 003,04 Kč. 13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo]. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne 25. 2. 2021. 14. Z dalších žalobkyní předložených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil. 15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 164 750 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 295 Kč, měsíční úhradou za pojištění ve výši 252 Kč a úrokovou sazbou ve výši 10,20 % ročně v 76 měsíčních splátkách po 2 826 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas a zaplatil pouze částku 16 003,04 Kč. Z důvodu porušení smluvních podmínek prohlásila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným ke dni 30. 10. 2019 za splatnou. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost [právnická osoba] posoudila z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti, která ověřila v interních a externích databázích. 16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dne 26. 3. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku 164 750 Kč a tuto částku se zavázal vrátit během 76 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu ust. § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje, a z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákon