109 C 341/2020-58 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 3 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 28. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 313,66 Kč, částku 59 Kč 6 602,21 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 4 000 Kč. Tento měl úvěr zaplatit do 7. 7. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel uvedl, že žalovaný na poskytnutou jistinu uhradit 964 Kč. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a to 3 036 Kč za období od 8. 7. 2018 do 20. 7. 2018, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 314,6 Kč vypočten od 8. 7. 2018 do 31. 8. 2019 z částky 3 036 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 11. 2. 2018 uzavřené mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovaným soud neučinil žádná skutková zjištění, když tato smlouva není žalovaným podepsána. Výše uvedené platí i pro jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 11. 2. 2018. Z výpisu z účtu však soud zjistil, že [právnická osoba] na účet u banky vedený na jméno žalovaného dne 12. 2. 2018 zaslala částku 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, součástí smlouvy je také pohledávka za žalovaným. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni celkem uhradil částku 3 091 Kč. 4. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru. Toto tvrzení však neprokázala, jelikož smlouva, která byla předložena, není žalovaným podepsána a to ani elektronicky. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet vedený na jméno žalovaného částku 4 000 Kč, tento celkem uhradil z této částky 3 091 Kč. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 o. z. a žalovaného zavázal uhradit žalobkyni rozdíl mezi zaslanou částkou a celkově uhrazenou, tedy částku 909 Kč (4 000 Kč mínus 3 091 Kč). Pokud se týká splatnosti, soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 7. 2020, která byla dána k poštovní přepravě 10. 7. 2020. Ve smyslu ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. je žalovaný povinen plnit 20. 7. 2020 a dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanoveném § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvu o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 o. z. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání částek vyšších, byla žaloba v této části zamítnuta (výrok II. rozhodnutí). 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.