110 C 202/2021-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] domáhala po žalované úhrady 12 118 Kč s úrokovým příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 101,02 Kč za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], které jsou přístupny jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Obecně tvrdila, že žadatel o půjčku vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá schvalovací proces a pokud je žádost o úvěr schválena, na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci se projeví text smlouvy a telefonní číslo, které je uvedeno v žádosti, a které je součástí smlouvy a je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy žadatel zadá na webové stránce nebo v mobilní aplikaci tento kód, je smlouva uzavřena, a následně odeslána na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti, v případě žalované na [email]“. Identita žadatele je ověřena odesláním 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud již žalobkyně ověřila při uzavírání jiné smlouvy vlastníka účtu, výše uvedené není vyžadováno. Ohledně žalované již nebylo vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, neboť toto bylo žalobkyní ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované 8 000 Kč, přičemž tuto částku jí zaslala [datum] na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč vrátit žalobkyni formou sjednaných splátek do 24 měsíců. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 598 Kč dne [datum]. Další platby již neprovedla. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o úvěru (čl. 22v spisu), z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (čl. 18-22 spisu), z kopie občanského průkazu (čl. 24-25 spisu) a z výpisu proplacení smlouvy (čl. 26 spisu) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva prostřednictvím internetových stránek způsobem, jež žalobkyně tvrdila v rámci skutkových žalobních tvrzení (viz bod 1.), na základě které byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], který označila ve smlouvě, a žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč formou dojednaných splátek. Jistina ve výši 8 000 Kč byla zaslána dne [datum] žalobkyní na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 4. Ze sdělení [právnická osoba] a.s. (čl. 30 spisu) soud zjistil, že v měsíci dubnu 2020 byla majitelkou a jedinou osobou s dispozičními právy k účtu č. [bankovní účet] žalovaná s tím, že na tento účet byla v dubnu 2020 zaslána částka 8 000 Kč pod [variabilní symbol]. 5. Z přehledu čerpání splátek a úhrad (čl. 23 spisu) a z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaná v rámci úvěrového vztahu na dluh uhradila [datum] částku ve výši 598 Kč. 6. Soud tak vzal za prokázáno, že žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala částku ve výši 8 000 Kč a uhradila částku ve výši 598 Kč. 7. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 8. Žalobkyně skutkově v žalobě obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre posuzují příjmovou a výdajovou stránku žadatele o úvěr, přezkoumávají klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. 9. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jaké konkrétní individuální příjmy a výdaje žalované v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila. Soud tak neměl za prokázáno, že by žalobkyně v souladu se ZoSÚ zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. U jednání dne [datum] po poučení soudem o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. právní zástupce žalobkyně pouze obecně dotvrdil, že žalobkyně vycházela z toho, co tvrdila v době uzavření smlouvy žalovaná, informace prošly creditscoringem a zjistila, jakou částku, v jaké výši, může poskytnout. Právní zástupce žalobkyně požádal soud o poskytnutí lhůty k dotvrzení a navržení důkazů ve vztahu k úvěruschopnosti. Lhůta soudem poskytnuta nebyla s odůvodněním, že k otázce posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí již dlouhodobě existuje celá řada rozhodnutí jak předmětného soudu, tak Krajského soudu v Ostravě, a taktéž byla řešena Evropským soudním dvorem, a rozhodnutí by měla být žalobkyni známa, když navíc je tato zastoupena advokátem a od podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby žalobkyně shora uvedené dotvrdila a označila důkazy. 10. Za uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované nezkoumala v souladu se ZoSÚ, v tomto směru neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní břemeno. 11. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. 12. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpala částku ve výši 8 000 Kč a uhradila 598 Kč. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila 598 Kč, a žalobkyně jí poskytla částku 8 000 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu, tj. částky 7 402 Kč (8 000 – 598). Splatnost uvedené částky nastala [datum] na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Výzva byla prokazatelně odeslána [datum] na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od [datum], povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení. 14. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně dalších uplatněných nároků, když žalobkyně neprokázala, že by jí na přiznání těchto nároků vzniklo právo. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 61 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 22 % účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 1 034 Kč (po zaokrouhlení). Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 4 699,56 Kč. Tato