110 C 259/2021-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 27. 1. 2021 domáhala po žalovaném úhrady 20 880 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného a smluvního úroků z prodlení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (v důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právní nástupkyní společnosti [právnická osoba], [IČO] společnost [právnická osoba], dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO], dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli 24. 3. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 58 týdenních splátek po 360 Kč do 4. 5. 2017. Žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 postoupila předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tento byl prověřen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. 3. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o půjčce (zápůjčce) [číslo] soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne 24. 3. 2016 uzavřena smlouva, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 12 000 Kč v hotovosti dne 24. 3. 2016, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem, celkem 20 880 Kč vrátit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 360 Kč do 4. 5. 2017. Žalovaný neuhradil ničeho. 5. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které ve shora uvedeném dni poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se tuto částku s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. 6. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s tímto zákonem. Na základě tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, které žalobkyně uvedla v žalobě, soud nedospěl k závěru, že by byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána, a to s odbornou péčí, když žalobkyně k průkazu předložila toliko kartu zákazníka. Pokud jde o kartu zákazníka, z této vyplynuly osobní, majetkové a rodinné poměry žalovaného, a dále z ní vyplynulo, že žalovaný k ověření uvedených údajů předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklady o inkasních platbách. Ani jedna z uvedených listin však soudu předložena nebyla. 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že před uzavření smlouvy předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tím způsobem, že by nespoléhala při zkoumání úvěruschopnosti pouze na údaje tvrzené žalovaným, má soud za to, že předchůdkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když závěr o majetkových a osobních poměrech žalovaného, jakožto spotřebitele, není možno dovodit pouze na základě informací žalovaného. 8. Poskytla-li tedy předchůdkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ, je smlouva neplatná, a podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. 9. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržel částku ve výši 12 000 Kč, neuhradil ničeho, požadovaná částka ve výši 12 000 Kč byla tedy přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. 10. Splatnost uvedené částky nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 3. 9. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 18. 9. 2020 v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 4. 9. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvách. Žalovanému vznikla povinnost dluh dne 18. 9. 2020 uhradit, a pokud tak neučinil je v souladu s § 1970 o. z. od 19. 9. 2020 v prodlení a má povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), tj. ve výši 8,05 % ročně do zaplacení. 11. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019, včetně přílohy, v souladu s § 1882 o. z. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.