110 C 285/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady 28 432,65 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě smluvního a zákonného úroku jako kapitalizovaného úroku ve výši 5 859,88 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 27 702,65 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 501,27 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 432,65 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které mu poskytla sjednaný úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, a to 4,33 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, 1. splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku ve výši 30 600 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku ve výši 16 644 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrových podmínkách a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Po zesplatnění úvěru žalovaný žádnou další částku neuhradil. Žalobkyně se proto domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 27 702,65 Kč, úhrady nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a úhrady smluvních pokut ve výši 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady 28 100,37 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě smluvního a zákonného úroku jako kapitalizovaného úroku ve výši 4 413,97 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 27 193,37 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 495,42 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 100,37 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které mu poskytla sjednaný úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, a to 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, 1. splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku ve výši 50 564,85 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku ve výši 54 637 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrových podmínkách a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Po zesplatnění úvěru žalovaný žádnou další částku neuhradil. Žalobkyně se proto domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 27 193,37 Kč, úhrady poplatků ve výši 177 Kč, úhrady nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a úhrady smluvních pokut ve výši 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o úvěru [číslo] (čl. 20-20 spisu) a z přehledu výpisu čerpání, splátek a úhrad (čl. 21-22 spisu) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému sjednaný úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč v rámci sjednaného bezúčelového revolvingového úvěru a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4,33 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. po 1 299 Kč s tím, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 31,54 % a RPSN ve výši 36,52 %. Splatnost pravidelných měsíčních splátek byla dojednána vždy k 20. dni kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku ve výši 30 600 Kč a uhradil 16 644 Kč. 4. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o úvěru [číslo] (čl. 25-25 spisu) a z přehledu výpisu čerpání, splátek a úhrad (čl. 27-30 spisu) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému sjednaný úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč v rámci sjednaného bezúčelového revolvingového úvěru a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné čáskty s tím, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % a RPSN ve výši 35,08 %. Splatnost pravidelných měsíčních splátek byla dojednána vždy k 20. dni kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku ve výši 50 564,85 Kč a uhradil 54 637 Kč. 5. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny úvěrové smlouvy ve dnech [datum] a [datum]. Na základě smluv byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč u smlouvy [číslo] přičemž žalovaný načerpal 30 600 Kč a uhradil 16 644 Kč. Dále byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč u smlouvy [číslo] přičemž žalovaný načerpal 50 564,85 Kč a uhradil 54 637 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit ve splátkách tak, jak je uvedeno v bodech 3. a 4. rozsudku. 6. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smluv byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 7. Žalobkyně skutkově v žalobě obecně tvrdila, že před uzavřením smluv byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre posuzují příjmovou a výdajovou stránku žadatele o úvěr, přezkoumávají klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. 8. Z úvěrové smlouvy [číslo] z [datum] vyplynulo, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán u [právnická osoba], sídlem [adresa], s průměrným měsíčním příjmem 25 000 Kč. Byl svobodný, bydlel ve státním bytě. 9. Z úvěrové smlouvy [číslo] z [datum] vyplynulo, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán u [právnická osoba], sídlem [adresa], s průměrným měsíčním příjmem 20 000 Kč. Byl svobodný, bydlel ve státním bytě. 10. Žalobkyně netvrdila, jaké konkrétní individuální výdaje žalovaného zjistila, nepředložila ke svým zjištěním žádné důkazy a pokud jde o příjmy žalovaného uvedené v úvěrových smlouvách, netvrdila, na základě jakých podkladů tyto příjmy ověřila a soud tak neměl za prokázáno, že by žalobkyně v souladu se ZoSÚ zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv. U jednání dne [datum] po poučení soudem o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. právní zástupce žalobkyně pouze obecně dotvrdil, že žalobkyně také zkoumala záznamy žalovaného v rejstřících [příjmení] a NRKI a není mu známo s jakým výsledkem. Měl za to, že úvěrující společnost má věřit tomu, co tvrdí žadatel při sjednání smlouvy. Právní zástupce žalobkyně požádal soud o poskytnutí lhůty k dotvrzení a navržení důkazů ve vztahu k úvěruschopnosti. Lhůta soudem poskytnuta nebyla s odůvodněním, že k otázce posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí již dlouhodobě existuje celá řada rozhodnutí jak předmětného soudu, tak Krajského soudu v Ostravě, a taktéž byla řešena Evropským soudním dvorem, a rozhodnutí by měla být žalobkyni známa, když navíc je tato zastoupena advokátem a od podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby žalobkyně shora uvedené dotvrdila a označila důkazy. 11. Za uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně pře