112 C 267/2021-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 180 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. uzavřela se žalovaným dne [datum] prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 1 000 Kč, a to na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 180 Kč do [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut poté, co se žalovaný zaregistroval na tuto webovou stránku, vytvořil si uživatelský účet, odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, bylo mu přiděleno heslo pro přístup ke svému účtu a následně původní věřitel prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však neuhradil ničeho. Pohledávku za žalovaným z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 1 180 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje tuto částku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] v níž si smluvní strany sjednaly, že v budoucnu budou uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterými se úvěrující zaváže, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a klient se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Na základě této smlouvy pak byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] dle které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 1 000 Kč na bankovní účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 180 Kč do 14 dnů, přičemž smluvní strany podepsaly tyto listiny elektronicky v souladu s ujednáními v rámcové smlouvě. Z bankovního účtu [anonymizována dvě slova] byla dne [datum] poukázána částka 1 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet], přičemž dle sdělení [právnická osoba] byl majitelem a disponentem tohoto účtu žalovaný a na tento účet byla tato platba připsána dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly společností [právnická osoba] postoupeny žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] přičemž z této přílohy vyplývá, že byla postoupena rovněž pohledávka za žalovaným ve výši 1 180 Kč. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalovanému doporučeně téhož dne vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], jehož nesplacená výše činí včetně nákladů a sankcí částku 9 731,53 Kč, a to do tří dnů na bankovní účet zde uvedený. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § [číslo] a násl. a dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a tuto povinnost splnila tím, že mu tuto částku poskytla na jeho bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 180 Kč, avšak v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již právní předchůdkyni žalobkyně či přímo žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, mj. lustraci žalovaného v registrech dlužníků či insolvenčním rejstříku, avšak toto tvrzení nijak prokázáno nebylo. V žalobě absentují konkrétní tvrzení o prověření žalovaného z hlediska jeho schopnosti úvěru splatit, jakož i důkazní návrhy na prokázání těchto tvrzení. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 1 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru v plné výši, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný něčeho uhradil. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 1 000 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do 3 dnů, tj. do [datum]. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši požadované žalobkyní, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Ve zbývající části, tedy v rozsahu úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu předcházející datu [datum], byla žaloba zamítnuta, neboť v uvedeném období nebyl žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Stejně tak byla zamítnuta žaloba o částku 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, neboť se jedná o částky, na které žalobkyni nevznikl nárok, když se jedná o poplatek za poskytnutí úvěru, přičemž nárok na něj má původ v absolutně neplatné smlouvě. 5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 70 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 15 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 85 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 tarifu. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 042 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).