112 C 296/2021-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 18 475 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, s úrokovou sazbou 19,27 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 240 Kč do [datum]. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil zcela, celkem zaplatil 1 250 Kč a nadále dluží 13 150 Kč, z toho dlužná jistina činí 8 000 Kč a dlužné úhrady za služby činí 5 150 Kč. Mezi týmiž účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 825 Kč, s úrokovou sazbou 19,32 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 45 týdenních splátkách po 185 Kč do [datum]. Žalovaný uhradil pouze 3 000 Kč a nadále dluží 5 325 Kč, z toho dlužná jistina činí 4 365,49 Kč a dlužné úhrady za služby činí 959,51 Kč. Původní věřitel před uzavřením všech smluv splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného včetně dokladů vyžádaných od žalovaného (výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva). Pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv byly žalobkyni postoupeny původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] se dle této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 825 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 1 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 8 325 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 185 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu peněžní prostředky byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Tato smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], přičemž z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr má soud za prokázáno, že tato obsahuje osobní údaje žalovaného, údaj o tom, že je zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu určitou do [datum] u spol. [právnická osoba] s příjmem 15 000 Kč, má 1 nezaopatřené dítě, bydlí v bytě s partnerkou jako nájemník, kde výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, jeho osobní výdaje činí 4 000 Kč, platí výživné 400 Kč, celkové výdaje činí 8 400 Kč a použitelný příjem činí 6 600 Kč. Žalovaný měl k ověření předložit výplatní pásky a pracovní smlouvu. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] se dle této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, celkem tedy částku 14 400 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu peněžní prostředky byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Tato smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], přičemž z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr má soud za prokázáno, že tato obsahuje osobní údaje žalovaného, údaj o tom, že je zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu určitou do [datum] u spol. [právnická osoba] s příjmem 15 000 Kč, nemá žádné nezaopatřené dítě, bydlí v bytě jako nájemník, kde výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, jeho osobní výdaje činí 4 000 Kč, splátky úvěru činí 800 Kč, celkové výdaje činí 8 800 Kč a použitelný příjem činí 6 200 Kč. Žalovaný měl k ověření předložit výplatní pásky a pracovní smlouvu. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek sjednané dne [datum] má soud za prokázáno, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni své pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikované v Seznamu pohledávek, přičemž byly postoupeny i pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv, jak bylo zjištěno z tohoto seznamu. 6. Původní věřitel vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž informoval žalovaného o postoupení pohledávek ze smluv [číslo] [číslo] žalobkyni, které má žalovaný dlužné částky uhradit do 10 dnů od obdržení dopisu. Nebylo však prokázáno odeslání tohoto dopisu původním věřitelem žalovanému. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] zaslané žalovanému doporučeně téhož dne (prokázáno podacím lístkem) má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 24 916,63 Kč ze smluv o spotřebitelském úvěru č. smluv [číslo] [číslo] nejpozději do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně. 8. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle nich poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal půjčené částky vrátit spolu s úrokem a poplatky ve sjednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil na smlouvu ze dne [datum] 3 000 Kč a na smlouvu ze dne [datum] částku 1 250 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byly pohledávky za žalovaným z předmětných smluv postoupeny ve smyslu § 1879 o. z. 9. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, avšak dle názoru soudu tohoto učinila nedostatečně. Z evidenčních karet klienta je zřejmé, že věřitel měl mít k dispozici toliko výplatní pásky o výši jeho příjmů a pracovní smlouvu, avšak tyto soudu předloženy nebyly. Zejména však nebyla dle názoru soudu náležitě prověřena pasivní stránka žalovaného, tedy jeho nezbytné výdaje na bydlení či další základní potřeby, jakož i náklady na výživné ani jeho tvrzené závazky. K této výdajové stránce nepředložila žalobkyně jediný důkaz. Rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, zda žalobkyně nahlížela před sjednáním úvěrové smlouvy do příslušných databází, zejména insolvenčního rejstříku či evidence exekucí. Žalobkyně se k jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o nutnosti označit a předložit další důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Protože právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalo