115 C 324/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2021 a doplněnou dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 30. 1. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 4. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 250 Kč ve lhůtě do 29. 1. 2017. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení žalované pohledávky. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že v případě, že neprokáže v rámci řízení existenci tvrzené smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 1. 2017, pak žádá soud o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení a za tímto účelem navrhuje důkaz dotazem na příslušnou bankovní instituci, nechť sdělí, kdo je majitelem účtu č. [bankovní účet], na který měla být zápůjčka ve výši 1 000 Kč dne 4. 1. 2017 poskytnuta. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala konkludentní souhlas s tímto postupem, když se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 27. 8. 2021, č. j. 115 C 324/2021-37. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 24. 9. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako smlouva o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] která měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] na místě věřitele a žalovaným na místě dlužníka, na základě této smlouvy měla společnost [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek ve výši 250 Kč ve lhůtě do 29. 1. 2017. Listina není podepsána žádným z kontrahentů. Žalobkyně dále doložila soudu emailová potvrzení o přijetí žádosti o půjčku ve výši 8 000 Kč s tím, že má být očekáván telefonát z klientského centra k ověření zaslaných údajů, tím však nemá soud za prokázáno, že tuto žádost o zápůjčku učinil skutečně žalovaný. Žalobkyně nedoložila soudu k výzvě učiněné usnesením ze dne 27. 8. 2021, č. j. 115 C 324/2021-37, jakým způsobem její právní předchůdkyně ověřovala totožnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky. Dále byl předložen výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] spořitelny č. [bankovní účet], ze kterého bylo zjištěno, že dne 4. 1. 2017 byla z tohoto účtu poukázána částka 1 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (tj. účet uvedený jako účet žalovaného v listině označené smlouva o zápůjčce [anonymizováno] [číslo]). [právnická osoba], soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 4. 1. 2017 žalovaný. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 3. 2017 byla žalobou uplatněná pohledávka postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. Dopisem ze dne 10. 5. 2019 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky z původní věřitelky – [právnická osoba] s. r. o. na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání dopisu s upozorněním na podání žaloby v případě neuhrazení uvedené částky. Dne 13. 5. 2019 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného. 5. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od [právnická osoba] [anonymizováno] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 1. 2017 (smlouva není podepsaná, jiný způsob projevu vůle stran smlouvy nebyl prokázán). Žalobkyně však prokázala svůj nárok na zaplacení částky 1 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., neboť v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč, a to převodem na jeho účet dne 4. 1. 2017. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud neuhradil na tuto částku ničeho. Žalovaný je v rámci řízení pasivní, tudíž netvrdí, že by na žalobou uplatněnou pohledávku byť částečně hradil. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 1 000 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud je vázán žalobním návrhem, jak stanoví § 153 odst. 2 o. s. ř. a nemůže žalobkyni přiznat nárok na více, než čeho se domáhá v rámci tohoto řízení (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 21. 5. 2019, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 10. 5. 2019, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání dopisu, tj. ve lhůtě 7 dnů ode dne 13. 5. 2019. Žalovaný se dnem 21. 5. 2019 ocitl v prodlení se zaplacení částky 1 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, existence smlouvy o zápůjčce nebyla prokázána, tudíž žalobkyni nepřísluší nárok na zaplacení poplatku ve výši 250 Kč a rovněž jí nepřísluší nárok na část žalobou uplatněného úroku z prodlení, tj. úroku z prodlení za dobu od 30. 1. 2017 do 20. 5. 2019. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 685 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 1 489 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částka odpovídající 21% DPH ve výši 189 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 200 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 189 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 7. O lhůtě l plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.