115 C 351/2021-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 216 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 23. 3. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 8. 3. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 22. 3. 2017. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 216 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zaregistroval na webových stránkách [webová adresa], uvedl mezi jinými číslo svého bankovního účtu a zaslal na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku 1 Kč jako souhlas s rámcovou úvěrovou smlouvou. Poté byl žalovaný zaregistrován na webových stánkách právní předchůdkyně žalobkyně a mohl žádat o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru nemá písemnou formu, žalovaný odsouhlasil její rámcové znění. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy lustrací žalovaného v dostupných databázích dlužníků. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem, když se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 115 C 351/2021-44. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 5. 11. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne 8. 3. 2017 mezi společností [právnická osoba] s žalovaným není podepsána, v této listině jsou uvedeny identifikační údaje vztahující se k žalovanému (číslo občanského průkazu, číslu bankovního účtu [bankovní účet]). Dne 8. 3. 2017 byla zaslána na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částka 3 000 Kč označená jménem a rodným číslem žalovaného. [právnická osoba] žalovaný byl ke dni 8. 3. 2017 majitelem účtu č. [bankovní účet] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] k této smlouvě ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, mezi postoupenými pohledávkami figuruje pohledávka za žalovaným označená číslem smlouvy o úvěru a rodným číslem žalovaného. Dopisem ze dne 36. 7. 2019 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Dopisem ze dne 26. 7. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Dne 26. 7. 2019 byla zaslána poštovní zásilka na adresu žalovaného. 5. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, která je právně zakotvena v § 2395 o. z. Žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele (§419 o. z.), zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví obligatorně písemnou formu pro smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 104 zák. č. 257/2016 Sb.). Žalobkyně nedoložila soudu uzavření úvěrové smlouvy, resp. neprokázala, že došlo k projevu vůle ze strany žalovaného směřujícího k uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, § 561 o. z. stanoví podmínky tzv. elektronického podpisu a odkazuje na zákon č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, který upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů, přičemž pouze elektronický podpis ve formě tzv. zaručeného elektronického podpisu lze považovat za podpis, který splnil všechny nároky kladené na písemnou formu právního jednání a pouze takový podpis může nahradit vlastnoruční podpis subjektu právního jednání. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru není podepsána, ač obsahuje jméno žalovaného s datem a s dovětkem„ podepsáno elektronicky“, tato listina není opatřena zaručeným elektronickým podpisem žalovaného. Žalobkyně nedoložila soudu žádný projev vůle žalovaného představující akceptaci smlouvy. V rámci řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 3 000 Kč, toto plnění soud považuje za bezdůvodné obohacení žalovaného podle § 2991 o. z. na úkor žalobkyně (dříve na úkor právní předchůdkyně žalobkyně), a proto soud zavázal žalovaného podle § 2993 o. z. k zaplacení žalobkyni částky 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 2. 8. 2019, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 26. 7. 2019, který byl doručen žalovanému dne 29. 7. 2019 (§ 573 o. z.), a ve kterém byla stanovena 3denní lhůta k plnění. Žalovaný tak měl plnit nejpozději do 1. 8. 2019, dnem 2. 8. 2019 se ocitl v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení. V rozsahu částky 216 Kč (tj. poplatek za poskytnutí úvěru) a nárokovaných úroků z prodlení ode dne 23. 3. 2017 soud žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 774 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 1 489 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 200 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby před podáním žaloby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 189 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.