116 C 294/2021-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne 26. 1. 2019. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná ztvrdil svým podpisem. Tato se zavázala za poskytnutí finančních prostředků uhradit úrok ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 19,07 % ročně, dále odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Dlužnou částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, s poslední splátkou 21. 3. 2020. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila na dlužnou částku 6 800 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou částku ve výši 11 200 Kč představující jistinu 8 711,19 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 2 488,81 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 384,35 Kč za dobu od 22. 3. 2020 do 15. 1. 2021, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 725,93 Kč, a to zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 22. 3. 2020 do 15. 1. 2021. Mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 17. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 19,4 % ročně. Tato se zavázala za poskytnutí finančních prostředků uhradit úrok ve výši 3 000 Kč s úrokovou sazbou 19,4% ročně, dále odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Dlužnou částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, s poslední splátkou 11. 11. 2009. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila na dlužnou částku 17 350 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou částku ve výši 9 650 Kč představující jistinu 7 505,56 Kč, dlužné úhrady za služby 2 144,44 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 743,25 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 898,58 Kč, dále pak zákonný a smluvní úrok od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před uzavřením smluv byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a to na základě zhodnocení informací podaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní, a jiné poměry. Žalovaná předložila k ověření své majetkové situace výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla, ačkoliv byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud jednal v její nepřítomnosti. 3. Mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 26. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne 17. 9. 2018 smlouva o úvěru [číslo] dle kterých byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v prvém případě a žalovaná se zavázala věřiteli tento úvěr vrátit spolu s poplatky ve výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. V druhém případě byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 12 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná u obou smluv potvrdil, že částku 10 000 Kč a 15 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 19,07% ročně u prvého úvěru a 19,4% ročně u druhého úvěru. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvách je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Ve smlouvě je uvedena kontaktní adresa žalované. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smluv a smluvních podmínek. Dne 17. 9. 2018 je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] s.r.o., s.r.o., do 9. 9. 2019, přičemž zaměstnání bylo ověřeno, s čistou mzdou ve výši 16 600 Kč, výdaji na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši 7 284 Kč a ostatními náklady ve výši 3 000 Kč, splátky úvěru 2 000 Kč. Předložila pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, SIPO, bydlí v nájemním bytě. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka. U druhé smlouvy byla předložena karta zákazníka ze dne 26. 1. 2019. Žalovaná v ní uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] s.r.o., s.r.o., do 9. 9. 2019, přičemž zaměstnání bylo ověřeno, s čistou mzdou ve výši 15 013 Kč, výdaji na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši 7 049 Kč, splátkami ve výši 2 025 Kč a ostatními náklady ve výši 3 500 Kč. Předložila bankovní výpisy, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele, nájemní smlouvu, SIPO, bydlí v nájemním bytě. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 [právnická osoba], [IČO] postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 19. 2. 2021 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 28. 5. 2021, přičemž zásilka byla odeslána na korespondenční adresu žalovaného dne 14. 5. 2021. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě původní věřitel zapůjčil žalované 10 000 Kč a 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto částky vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek shora specifikovaných. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti úvěr splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byly předloženy karty zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. U jednání dne 21. 10. 2021 bylo žalobkyni dáno poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., s tím, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Na výzvu soudu žalobkyně nenavrhla provedení dalších důkazů, přičemž lhůta pro splnění výzvy soudu nebyla uložena s oh