130 C 310/2021-60 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 808 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou. Část závodu společnosti [právnická osoba] tvořená divizí spotřebitelských úvěrů byla převedena na [právnická osoba] Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované v hotovosti částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 5 160 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, poplatku za uzavření smlouvy, který byl uhrazen při uzavření smlouvy, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve 14 měsíčních splátkách do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitelka zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Ve sjednané době splatnosti žalovaná uhradila pouze 1 320 Kč. Předmětem žaloby byla jistina ve výši 6 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 080 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 620 Kč, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 340 Kč vypočtená jako 0,1 % jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 140 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 641,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci jednal dne [datum] v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla příjem ve výši 16 289 Kč měsíčně, který pobírala od zaměstnavatele [právnická osoba], u něhož měla sjednán pracovní poměr na dobu určitou do [datum]. Šlo o jediný příjem domácnosti žalované, která byla vdaná a měla vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Žalovaná bydlela v nájemním bytě, výdaje na bydlení činily 3 990 Kč, na energie 790 Kč, na stravné a výživné 3 000 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] s předpisem splátek soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] a na jejím základě původní věřitelka poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 6 000 Kč. Při podpisu smlouvy žalovaná zaplatila poplatek za uzavření smlouvy ve výši 240 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úrok ve výši 24 % ročně, poplatek za správu úvěru ve výši 1 320 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 920 Kč ve 14 měsíčních splátkách. 5. Z notářského zápisu NZ [číslo] sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující byla uzavřena smlouva o prodeji části podniku, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou postoupena na žalobkyni. 7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že výpis byl pořízen z interního systému žalobkyně a podle něj byl dne [datum] uskutečněn telefonický hovor, dne [datum], [datum] a [datum] byly vyhotoveny obyčejné dopisy a dne [datum], [datum], [datum] a [datum] uskutečnil pověřený terénní pracovník žalobkyně cesty na kontaktní adresu žalované. 8. Z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky s datem [datum] a výzev žalobkyně ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že byly vyhotoveny. 9. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy uzavřené s původní věřitelkou [právnická osoba] ve výši 15 145,42 Kč do [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána dne [datum]. 10. Z tabulky KIE C/1 [číslo] soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] ze smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum]. Po obsahové stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy původní věřitelka poskytla žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč sníženou o poplatek za uzavření smlouvy splatný při jejím uzavření ve výši 240 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku s úrokem a dalšími poplatky ve 14 měsíčních splátkách. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, k tomuto tvrzení však nenabídla žádné důkazy, resp. předložila k důkazu pouze žádost o poskytnutí úvěru, z níž je zřejmé, že původní věřitelka nezkoumala řádně příjmovou a výdajovou stránku majetkových poměrů žalované, když z žádosti vyplývá, že pracovní poměr, z něhož žalované plynul jediný příjem, měl skončit dne [datum], tedy v době, kdy úvěr ještě neměl být zdaleka splacen. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by soudem v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o tom, že soud nemá za splněnou důkazní povinnost žalobkyně stran prokázání schopnosti žalované úvěr splácet. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši 5 760 Kč, přičemž žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 1 320 Kč, je žalovaná povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši 4 440 Kč. Splatnost pohledávky nastala na základě předžalobní výzvy dne [datum] a ode dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum] a ve zbytku žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované v tomto řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.