106 C 161/2022-89 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 23. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 804,48 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 16. 9. 2016. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě o úvěru následně došlo k navýšení limitu na částku 16 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 8,25 % ročně a dále poplatky dle platného ceníku. Smlouva i dodatek k revolvingovému o úvěru byly uzavřeny elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši 500 Kč, nejpozději do 12. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně využila svého práva a prohlásila z důvodu neplacení splátek úvěr dne 16. 6. 2021 za splatný, když žalovaný byl v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný dluží žalobkyni částku 14 704,48 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 2 100 Kč, částku 1 661 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 751,12 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále smluvní úrok z prodlení a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně. Písemným podáním ze dne 10. 6. 2022 žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že žalovaný celkem vyčerpal na úvěr částku 80 566,60 Kč a uhradil 75 983,94 Kč. Dále doplnila, že žádost žalovaného byla poskytnuta přes internetové bankovnictví formou předem schválené úvěrové nabídky. Nabídka byla vypočtena na základě kombinace informací o příjmu z předchozí žádosti a příjmů chodícími klientovi na účet, tj. 10 785 Kč. Klient v žádosti uvedl příjem ve výši 12 000 Kč. Dle výpisu z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Klient v žádosti uvedl výdaje 0 Kč, banka pak stanovila životní výdaje dle statistického modelu ve výši 5 600 Kč (aktuální údaje životních nákladů a normativních nákladů na bydlení). Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Dále klient v žádosti uvedl, že mimo splátky v [obec] spořitelně nemá další splátky a dotazem banka zjistila, že žalovaný splácí spotřební úvěr splátkou ve výši 1 124 Kč. Splátka nového úvěru činí 500 Kč, nové splátkové zatížení tedy činí 1 624 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 8. 8. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svoji neúčast, žalovaný nikoliv, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů / § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) /. Soud v dané věci provedl dokazování a vzal za prokázáno z listiny označené Smlouva o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným, označeným bydlištěm, rodným číslem, adresou pro doručování, že na základě této smlouvy se banka zavazuje poskytovat úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, který činí 10 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Účastníci si dohodli, že úvěr se bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 500 Kč, vždy 12. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém je uzavřena smlouva. Dále bylo dohodnuto, že úvěr je veden na úvěrovém účtu [bankovní účet]. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu ve výši 16,9 % ročně. Smlouva byla datována dnem 16. 9. 2016 a podepsána elektronickým podpisem za žalobkyni i žalovaného. Z listiny označené Dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu [bankovní účet] datované dne 24. 10. 2016 vzal soud za prokázáno, že tato listina byla vyhotovena jako dodatek mezi [právnická osoba] a žalovaným, kdy tímto dodatkem se mění některé podmínky revolvingové smlouvy, kdy došlo k dohodě na tom, že výše úvěrového limitu vedeného na úvěrovém účtu je nově 16 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 800 Kč. Tento dodatek byl datován 24. 10. 2016 a podepsán elektronickým podpisem za žalobkyni i žalovaného. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 16. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila toto rozhodnutí, kdy sděluje žalovanému, že ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], proto ke dni 16. 6. 2021 je celá zbývající část splatná a úvěrová pohledávka je od 17. 6. 2021 úročena souběžně sazbou řádného úroku i úroku z prodlení, a ke dni 16. 6. 2021 je celkový dluh 17 775 Kč. Z listiny označené Podklady pro soudní jednání k úvěru [číslo] vzal soud za prokázáno, že celkem bylo vyčerpáno na účtu 80 566,60 Kč a uhrazeno 75 983,94 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 1. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazeného úvěru a žalovaný je vyzýván k okamžité úhradě ve lhůtě 16. 6. 2021. Z poštovní podací knihy vzal soud za prokázáno, že dne 19. 1. 2022 byla žalovanému odesílána korespondence. Z výpisu z osobního účtu vedeného na jméno žalovaného za období od února 2016 do srpna 2016 vzal soud za prokázáno, že na účet žalovaného byla zasílána výplata od [právnická osoba] REP. v průměrné výši za toto období 11 972,83 Kč. Z poštovního podacího archu ze dne 21. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně uvedeného dne odesílala žalovanému korespondenci. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období od září 2016 do prosince 2021 vzal soud za prokázáno, že vyčerpáno bylo celkem 80 566,60 Kč a uhrazeno 75 983,94 Kč. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: Dne 16. 9. 2016 bylo vyhotoveno písemné znění smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným o poskytnutí výše úvěrového limitu 10 000 Kč ze strany žalobkyně a ze strany žalovaného o splátkách. Dne 24. 10. 2016 byl vyhotoven písemný dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru o dohodě účastníků o zvýšení limitu na úvěrovém účtu na částku 16 000 Kč a změně výše sjednaných splátek. Žalovaný vyčerpal u žalobkyně celkem částku 80 566,60 Kč a poskytl žalobkyni plnění v celkové výši 75 983,94 Kč. Dopisem ze dne 16. 6. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění pohledávky z titulu úvěrové smlouvy na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], korespondence byla žalovanému odesílána dne 21. 6. 2021. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 1. 2022 odesílanou dne 19. 1. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu úvěrové smlouvy [číslo] to ve lhůtě do 16. 6. 2021. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne 16. 9. 2016, která byla následně doplněna dne 24. 10. 2019 dodatkem ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu na částku 16 000 Kč. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o revolvingovém úvěru i dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru. Tyto listiny byly vyhotoveny dne 16. 9. 2016 a 24. 9. 2016 Tyto listiny byly podepsány elektronickým podpisem s tím, že žalobkyně v řízení tvrdila, že identita žalovaného byla ověřena zadáním autorizačního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Soudu ovšem nebyly doloženy žádné důkazy prokazující přidělení autorizačního kódu žalovanému, jenž mu měl být zaslán na smluvené telefonní číslo, ani jakým způsobem byla ověřena identita žalovaného. Předložené listiny toto neprokazují. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat vznik smluvního vztahu mezi ní a žalovaným. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí ze strany soudu nemohlo být dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi ní a žalovaným a k tomuto tvrzení předložit důkazy. Soud tak nemá za to, že by žalovaný byl povinen plnit vůči žalobkyni z titulu smluvního vztahu. Žalobkyně v řízení dále tvrdila, že žalovanému poskytla celkem částku 80 566,60 Kč a současně, že jí žalovaný uhradil částku 75 983,94 Kč. Tato tvrzení podpořila žalobkyně doloženými důkazy, zejména výpisy z osobního účtu žalovaného. Soud má tedy za to, že nárok žalobkyně je možno posoudit z titulu mimosmluvního plnění ve smyslu ustanovení § 2991 a § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud vychází z tvrzení žalobkyně a má za to, že je na místě žalobkyni přiznat rozdíl poskytnutých plnění, tedy částku ve výši 4 582,66 Kč (výrok I. rozsudku). Současně s touto částkou bylo žalobkyni