106 C 305/2017-285 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou, jež byla soudu doručena 8. 9. 2017 se původní žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala vůči žalované [celé jméno žalobkyně] (nyní žalobkyně) a žalovanému [celé jméno žalovaného] rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a přikázání věci do výlučného vlastnictví žalobkyně spolu s povinností uhradit žalovaným částku za vypořádací podíl. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní žalobkyně byla na základě usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 30. 10. 1998 č. j. [číslo jednací] vlastníkem ideálních čtyř šestin nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 403 m2, součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 1 292 m2, pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 316 m2 a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 261 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Bludovice, obec Havířov, vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. Žalovaná (nyní žalobkyně) je vlastníkem ideální jedné šestiny těchto nemovitostí a žalovaný je vlastníkem ideální jedné šestiny těchto nemovitostí. Žalovaná (nyní žalobkyně) a žalovaný nemovitosti aktivně nevyužívají, na jejich údržbě se aktivně nepodílí, a to finančně ani jiným způsobem. V domě v současné době bydlí pouze původní žalobkyně. Původní žalobkyně nemovitosti obývala již před smrtí jejího manžela [jméno] [celé jméno žalovaného], se kterým měla nemovitosti ve společném jmění. Původní žalobkyně zastává názor, že reálné rozdělení nemovitostí není možné, aniž by tyto nemovitosti podstatně nesnížily svou hodnotu. V rámci snahy o mimosoudní vyřešení záležitosti žalobkyně nechala nemovitosti ocenit soudním znalcem, který stanovil znaleckým posudkem ze dne 21. 7. 2017 cenu v obvyklé výši 2 840 000 Kč. Původní žalobkyně se snažila před podáním žaloby věc vyřešit smírně, a to uzavřením dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná (nyní žalobkyně) souhlasila se zrušením podílového vlastnictví a přikázáním svého podílu do vlastnictví původní žalobkyně za náhradu odpovídající zjištěné hodnotě dle znaleckého posudku ve výši 473 333 Kč (jedna šestina zjištěné obvyklé ceny). Žalovaný, ačkoliv byl vyzýván opakovaně k jednání ústně i písemně, s žádnou dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví nesouhlasil. Původní žalobkyně se proto domáhá rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná (nyní žalobkyně) se ve věci vyjádřila písemným podáním doručeným soudu dne 18. 10. 2017 tak, že s žalobou v celém rozsahu souhlasí. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 25. 10. 2017, ve kterém uváděl, že je vlastníkem jedné šestiny uvedených nemovitostí na základě dědického řízení po zemřelém otci. Souhlasil s tvrzením, že žalovaná (nyní žalobkyně) nevyužívá nemovitosti aktivně, z domu se dobrovolně odstěhovala a nijak se nepodílela ani finančně ani materiálně na údržbě nemovitostí. Žalovaný bydlel v domě víc jak 45 let, účastnil se veškerých prací spojených s údržbou domu, jeho provozem a výstavbou, dům aktivně budoval a zveleboval. V současné době byt v domě opustil pro neustálé neshody s matkou, ovšem nadále se do domu dostavuje, když 3x až 6x v týdnu pracuje v garáži, kde má svůj zdroj příjmů, kde má veškeré stroje a vybavení, které potřebuje k práci, a není možné je nikam odstěhovat, když nemá pro ně prostory. Žalovaný se rovněž vyjadřoval, že nesouhlasí s oceněním nemovitosti ve znaleckém posudku. Má za to, že veškerá jednání původní žalobkyně v této věci jsou pouze pomsta. Původní žalobkyně odmítla dům převést na žalovaného, přestože tak byli dohodnuti, a žalovaný zaplatil sestře odstupné 500 000 Kč. Dále se žalovaný ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 12. 2. 2018, ve kterém navrhl rozdělení nemovitostí, když určil, které pozemky připadnou žalovanému a které žalobkyni a tato vyplatí vypořádací podílu. Původní žalobkyně se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 24. 4. 2018, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s navrhovaným způsobem vypořádání, které přednesl žalovaný, nesouhlasí s tím, aby mu nemovitosti nebo některá z nich byla přikázána do vlastnictví, a to z toho důvodu, že z nemovitosti se odstěhoval do své nemovitosti, kterou si pro tyto účely pořídil, a zde může realizovat i svou výdělečnou činnost, a dále, že nebyl dobrý hospodář. V případě, že by soud přikázal žalovanému do vlastnictví část vypořádávaných nemovitostí, budou do budoucna vznikat spory. Původní žalobkyně připustila, že žalovaný v minulosti v rodinném domě bydlel, rovněž tak připustila, že v roce 2009 žalovaný zaplatil žalované (nyní žalobkyně) částku 500 000 Kč jako jakýsi dědický podíl na nemovitostech, aby na tyto následně neuplatňovala nárok. Z celého záměru ovšem sešlo, kdy příčiny spočívaly ve změně situace u žalovaného a vyplacená částka byla žalovanou žalovanému k jeho žádosti vrácena. Žalovaný se odstěhoval, což bylo pro bývalou žalobkyni nečekané, ale vítané. Mezi účastníky docházelo k problémům. Žalovaný obýval první podlaží domu, které bylo přístupné přes přízemí domu, které obývala původní žalobkyně, přes její obytnou část. Žalovaný míval časté návštěvy a jejich průchod přes části obývané původní žalobkyní ji rušili. Žalovaný nereagoval na požadavky původní žalobkyně vyklidit z nemovitostí věci, které zde měl rozloženy, jako např. staré okna, železné trubky, odložené pneumatiky. Pokud žalovaný uváděl, že způsob vypořádání navrhovaný žalobkyní ho omezí v možnosti užívat garáž, která je jeho jediný zdroj příjmů, pak žalovaný není držitelem žádného živnostenského oprávnění. Dále uváděla, že s návrhem žalovaného, aby mu soud přikázal do vlastnictví část vypořádávaných nemovitostí, nesouhlasí z toho důvodu, že nemovitosti tvoří funkční celek, který je vhodné nadále zachovat, a rovněž tak navrhovaný způsob vypořádání ze strany žalovaného vede ke ztrátě přístupové cesty ke stavbě rodinného domu, vstupu do domu a ztěžuje možnost údržby domu, a tím podstatně snižuje i cenu nemovitostí. Žalovaný se dále ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 8. 8. 2018, ve kterém uvedl, že mimosoudní vyřešení sporu není možné. Žalovaný setrval na svém návrhu, aby soud zrušil spoluvlastnictví účastníků a přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] ostatní společné věci rozdělil, přičemž navrhuje, nechť do výlučného vlastnictví 2. žalovaného je přikázána část pozemku parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo]. Dle navrhovaného způsobu vyřešení věci bude nemovitosti i nadále moci řádně používat. Při navrhovaném způsobu vypořádání bude žalovaný povinen vyplatit žalované (nyní žalobkyně) vypořádací podíl a původní žalobkyně bude povinna vyplatit žalované rovněž vypořádací podíl. Žalovaný se dále ve věci vyjádřil u jednání dne 16. 8. 2018 tak, že neuplatňuje tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemá zájem ničeho víc vypořádávat, pouze poukazoval na skutečnost, že se o nemovitosti staral, zhodnocoval je a pečoval o ně. 2. Původní žalobkyně se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 14. 9. 2018, ve kterém se vyjadřovala tak, že nemovitosti není možno reálně rozdělit, kdy tento postup není ani vhodný, a jediný vhodný způsobe je přikázat nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Nemovitosti tvoří funkční celek, slouží žalobkyni k bydlení, pěstební činnosti, chovu domácích zvířat, uskladnění ovoce, výpěstků, materiálu a zařízení k obsluze domu a zahrady. Rozdělením parcel způsobem, který navrhuje žalovaný, by došlo k podstatnému snížení hodnoty nemovitostí a také ke snížení kvality užívání nemovitostí, kdy snížení hodnoty rodinného domu a kvality bydlení by mělo důvod zejména ve snížení minimálního odstupu jednotlivých nemovitostí, čímž by budoucímu vlastníkovi rodinného domu nebylo zajištěno potřebné soukromí, také by došlo k nemožnosti bezproblémových oprav budovy rodinného domu, když všechny tyto činnosti i odvod splašků by musel být realizován přes pozemek cizího vlastníka. Nemovitosti, o které jde, zahrnují předzahrádku, podél které vede zpevněná cest až ke stavbě rodinného domu. Za domem jsou vedlejší stavby, a to garáž a hospodářská budova, na kterou navazuje pergola a pak je zde skleník. Dále je zde zemědělská plocha – zahrada. Dále jsou zde inženýrské sítě. Rodinný dům je podsklepený, má dvě nadzemní podlaží, kdy do druhého nadzemního podlaží není samostatný vchod. Garáž užívá z části žalovaný a žalobkyně k chovu slepic. Většinu dotčených pozemků a staveb nelze reálně rozdělit, když jejich stavebnětechnická konstrukce toto bez provedení úprav vylučuje. 3. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 1. 11. 2018, původní žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu, kdy rozdělení nemovitostí z hlediska stavebnětechnického i uspořádání nemovitostí s ohledem k umístění staveb snižuje hodnotu staveb pro účely vypořádání a rozdělení tak není možné. Žalovaný uvedl, že vztahy mezi původní žalobkyní a žalovaným jsou špatné, takže žalovaný byl ochoten jednat o předmětu sporu ta