108 C 183/2022-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 442 418,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 24. 3. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Zjistila, že žalovaná má k dispozici příjem od zaměstnavatele ve výši 15 299 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že má výdaje ve výši 0 Kč a nájemné platí ve výši 3 400 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou 7 198 Kč. Poskytnutím úvěru byly konsolidovány jiné závazky žalované, a to hotovostní úvěr u žalobkyně se splátkou 3 019 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 6. 1. 2020, kontokorentní úvěr mimo sféru žalobkyně s orientační splátkou 1 250 Kč a osobní úvěr mimo sféru žalobkyně se splátkou ve výši 2 411 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2020. Kromě toho zjistila žalobkyně, že žalovaná má u žalobkyně revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč a splátkou 250 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že příjem žalované je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 400 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1 Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 10,90 % p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 900 Kč, vždy nejpozději do 16. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Na úhradu dluhu zaplatila v období od 16. 4. 2020 do 28. 2. 2022 pouze částku 25 459 Kč. Jelikož žalovaná splátky řádně neplatila, nereagovala na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 28. 8. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 440 035,20 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2 383 Kč, částku 23 596,30 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 24. 3. 2020 do 19. 4. 2022, částku ve výši 24 624,12 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do 19. 4. 2022, smluvní úrok 8,25 % p.a. z částky 440 035,20 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,50 % p.a. z částky 440 035,20 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. 2. Dne 24. 3. 2020 uzavřely žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 400 000 Kč, a to za účelem konsolidace úvěrů žalované u [právnická osoba], [právnická osoba] a u žalobkyně s uvedenou výší částky ke splacení 217 508 Kč. Zbývající část úvěru byla poskytnuta bezúčelově. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 10,90 % ročně a to formou splátek po 5 900 Kč měsíčně. Žalobkyně měla k dispozici potvrzení zaměstnavatele žalované o výši jejího výdělku v posledních 4 měsících 15 299 Kč měsíčně. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 5. 8. 2019 do 31. 8. 2020 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o úvěru a potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 19. 3. 2020. Úvěr žalovaná vyčerpala dne 24. 3. 2020 v plné výši, jak má soud za prokázáno z výpisu z úvěrového účtu. Dne 28. 8. 2021 vyhotovila žalobkyně rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu plynoucího z výše uvedené smlouvy o úvěru ve výši 443 981 Kč, a to ode dne 29. 8. 2021, jak má soud z této listiny za prokázáno. Dne 21. 4. 2022 vyhotovil zástupce žalobkyně výzvu k úhradě žalované částky adresovanou žalované, a to 5 dnů od odeslání výzvy, která byla žalované odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 21. 4. 2022 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a poštovního podacího archu. 3. Mezi účastnicemi byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by žalobkyně při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Zejména v otázce výdajové nemá soud za prokázáno, že žalobkyně vynaložila odbornou péči, neboť kromě zjištění úvěrového zatížení žalované neměla žalobkyně žádné relevantní informace o individuálních výdajových poměrech žalované. Pro výpočet výdajů použila svůj vlastní interní model, který neodráží individuální situaci klienta. Žalobkyně byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že neposkytla soudu dostatek skutkových tvrzení ani důkazních návrhů, z nichž by bylo možno dospět k závěru, že splnila svou zákonnou povinnost. Na žalobkyni leželo břemeno tvrzení a důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastnicemi za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na částku 400 000 Kč a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Žalovaná však již plnila částku 25 459 Kč, kterou je nutno odečíst od poskytnuté částky 400 000 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky 374 541 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, a to od 27. 4. 2022 v návaznosti uplynutí lhůty k plnění obsažené v předžalobní výzvě. Co do částky 67 877,20 Kč s příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené neplatnou smlouvou, byla žaloba zamítnuta. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 85 %, náhradu nákladů účelně vynaložených v řízení v rozsahu 70 %. Žalobkyně celkem vynaložila na uplatnění svého práva náklady ve výši 85 662,80 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 22 121 Kč, pěti úkony právní služby po 10 100 Kč, pěti režijními paušály po 300 Kč za každý úkon právní služby, cestovným na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 313,90 Kč, náhradou za ztrátu času v rozsahu 2 započatých půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 11 027,90 Kč. Z této částky náleží žalobkyni 70 %, tj. 59 964 Kč.