108 C 222/2022-81 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 255 758,39 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“) uzavřela se žalovaným dne 6. 8. 2019 Smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [příjmení]. Před uzavřením smlouvy o úvěru [příjmení] posoudila úvěruschopnost žalovaného. Zjistila, že žalovaný má k dispozici příjem od zaměstnavatele v průměrné výši 22 286 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou 6 377 Kč. Poskytnutím úvěru byl konsolidován jiný závazek žalovaného, a to hotovostní úvěr u [příjmení] se splátkou 1 950 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2019. Kromě toho zjistila [příjmení], že žalovaný má u ní revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč a splátkou 500 Kč a mimo sféru [příjmení] spotřební úvěr ve výši 23 999 Kč a splátkou ve výši 830 Kč. [příjmení] vyhodnotila, že příjem žalovaného je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Na základě Smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému finanční prostředky ve výši 250 857 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,90 % p. a., a dále poplatky související s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Na úhradu dluhu zaplatil v období od 6. 8. 2019 do 27. 4. 2021 celkem částku 75 640,20 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně neplatil, nereagoval na výzvy [příjmení] k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila [příjmení] svého práva a prohlásila dne 1. 9. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný. Dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2021. Žalovaný s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 251 852,39 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 3 906 Kč, sjednané obchodní úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. 2. Dne 6. 8. 2019 uzavřeli [příjmení] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný smlouvu o úvěru, na jejímž základě se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 250 857 Kč, a to za účelem konsolidace dluhů žalovaného vyplývajících z poskytnutí úvěru, který pro něj [příjmení] vedla na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a který ke dni uzavření smlouvy o úvěru činil 100 857 Kč. Zbývající částka úvěru byla žalovanému poskytnuta bez určení účelu. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 12,90 % ročně a to formou splátek po 3 994 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o úvěru. Z výpisů z běžného účtu žalovaného je patrno, že v období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 činil počáteční zůstatek na účtu – 75,34 Kč a konečný zůstatek – 22 008,95 Kč. Doplatek mzdy žalovaného za leden 2019 činil 11 118 Kč. V období od 1. 5. 2019 do 31. 7. 2019 měl žalovaný pravidelný příjem ze mzdy, a pokud jde o jeho pravidelné výdaje patrná je pouze pravidelná platba za splátky u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 830 Kč a splátka úvěru u žalobkyně ve výši 1 757 Kč. Žádné další pravidelné základní životní výdaje žalovaného nelze z výpisu z účtu zjistit. Dne 31. 7. 2021 vyhotovila [příjmení] výzvu adresovanou žalovanému k zaplacení dluhu na splátkách úvěru ve výši 7 095 Kč nejpozději do 1. 9. 2021 s tím, že pokud nebude dluh v této lhůtě zaplacen, bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dne 4. 9. 2021 vyhotovila [příjmení] rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu plynoucího z výše uvedené smlouvy o úvěru ve výši 252 498 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány z rozhodnutí žalobkyně o zesplatnění dluhu. Dne 27. 10. 2021 uzavřely [příjmení] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž se nachází také žalovaná pohledávka, jak má soud za prokázáno z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů. Dne 12. 1. 2022 vyhotovil zástupce žalobkyně výzvu k plnění dluhu plynoucí z výše uvedené úvěrové smlouvy ve výši 270 392,82 Kč a vyzval žalovaného ke splnění do 27. 1. 2022. Výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 12. 1. 2022 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení oznámení a podacího lístku. 3. Mezi [příjmení] a žalovaným byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností [příjmení] jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by [příjmení] při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě uzavřít smlouvu o úvěru a úvěr poskytnout. V žalobě popsaný způsob, jakým [příjmení] zkoumala úvěruschopnost žalované, neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Zejména v otázce výdajové nemá soud za tvrzeno ani prokázáno, že [příjmení] vynaložila odbornou péči, neboť kromě zjištění úvěrového zatížení žalovaného neměla žalobkyně žádné relevantní informace o individuálních výdajových poměrech žalovaného. Pro výpočet výdajů použila svůj vlastní interní model, který neodráží individuální situaci klienta. Žalobkyně byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že neposkytla soudu dostatek důkazů, z nichž by bylo možno dospět k závěru, že [příjmení] splnila svou zákonnou povinnost. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud považuje smlouvu o úvěru uzavřenou mezi [příjmení] a žalovaným za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že je prokázáno, že [příjmení] poskytla žalovanému na částku 250 857 Kč a za absence jakéhokoli smluvního důvodu přijetí této částky se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Žalovaný však již plnil částku 75 640,20 Kč, kterou je nutno odečíst od poskytnuté částky. S ohledem na výše uvedené bylo proto žalobě vyhověno co do částky 175 216,80 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku, a to od 28. 1. 2022 v návaznosti na doručení předžalobní výzvy. Co do částky 80 541,59 Kč s příslušenstvím, která představuje nároky žalobkyně založené neplatnou smlouvou, byla žaloba zamítnuta. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvu o postoupení pohledávek. S ohledem na vše výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 69 %, náhradu nákladů účelně vynaložených v řízení v rozsahu 38 %. Žalobkyně celkem vynaložila na uplatnění svého práva náklady ve výši 68 553 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 231 Kč, pěti úkony právní služby po 9 340 Kč, pěti režijními paušály po 300 Kč za každý úkon právní služby a 21 % DPH ve výši 10 122 Kč. Z této částky náleží žalobkyni 38 %, tj. 26 050 Kč.