109 C 359/2021-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 13 069 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 3. 5. 2019 smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč, tento se zavázal s částkou vrátit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 871,74 Kč a úrok ve výši 197,26 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Pokud by soud nárok neposoudil z výše uvedeného důvodu, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovaným. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne 3. 5. 2019 soud neučinil žádná skutková zjištění, když tato listina není podepsána žalovaným a to ani elektronicky. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 5. 2019 a z potvrzení [právnická osoba] soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalovaného byla zaslána 3. 5. 2019 částka 10 000 Kč. 6. Žalobkyně aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společnosti [právnická osoba] jako postupitelem. Smlouva byla uzavřena v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Pokud se týká smlouvy o úvěru ze dne 3. 5. 2019, uzavření smlouvy žalobkyně neprokázala. Byla předložena listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru, tato však nebyla podepsána žalovaným a to ani elektronicky. Žalobkyně tak neprokázala uzavření smlouvy dle ustanovení § 2395 o. z. Navíc jelikož se jedná o spotřebitelský vztah, je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy dle ust. § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. Toto však tvrzeno nebylo, nebylo ani prokázáno. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní. Smlouva o úvěru je tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Nárok žalobkyně byl ale posouzen jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč a soud tak zavázal žalovaného k úhradě této částky. Pokud jde o splatnost žalované částky, tato je v souladu s ustanovení § 573, § 1958 písm. e) o. z. Výzva ze dne 9. 10. 2020 k úhradě dluhu byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě ve stejný den, 19. 10. 2020 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Úrok je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni na nákladech řízení bylo přiznáno 1 216 Kč, celé náklady řízení by činily 2 252 Kč Tyto sestávají z částky 900 Kč za 3 úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 300 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Dále na nákladech řízení byly přiznány 3 režijní paušály à 100 Kč, částka 252 Kč jako 21 % DPH z výše uvedených částek a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně měla ve věci 77 % úspěch, 23 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 54 % z celkových nákladů řízení.