110 C 123/2022-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 3 317,16 Kč s úrokovým příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“) prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalované úvěr ve výši 2 500 Kč, který byl žalované zaslán bezhotovostně na bankovní účet, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 133 Kč do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a následně dílčí smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 3. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela žalovaná s předchůdkyní prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalované jistinu úvěru ve výši 2 500 Kč, která byla žalované zaslána bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaná ve smlouvě označila a na účet předchůdkyně z něj zaslala ověřovací platbu ve výši 1 Kč. Dne [datum], kdy byla na bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] jistina úvěru připsána, byla jedinou majitelkou účtu žalovaná a k tomuto účtu měla dispoziční oprávnění. Žalovaná se zavázala jistinu spolu s poplatkem ve výši 1 133 Kč vrátit žalobkyni do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a následně dílčí smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením spotřebitelské smlouvy. V tomto směru žalobkyně ničeho ani nenatvrdila. Pokud by se právní zástupkyně žalobkyně k jednání dostavila, byla by v tomto směru soudem poučena podle ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. 5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 6. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. 8. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně v rámci úvěrového vztahu obdržela částku ve výši 2 500 Kč a neuhradila ničeho. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila ničeho a obdržela 2 500 Kč, soud ji k úhradě této částky zavázal. Splatnost uvedené částky nastala [datum] v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. K odeslání upomínky prokazatelně došlo [datum] na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Fikce doručení upomínky nastala třetí pracovní den, tj. [datum], žalovaná měla plnit do [datum] a od [datum] je v prodlení. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. od [datum] povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení (výše úroku z prodlení je limitována žalobou dle § 153 odst. 2 o. s. ř). 10. Ve zbytku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II. rozsudku). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 51 %, přičemž její účelně vynaložené náklady řízení představují částku 1 489 Kč (soudní poplatek 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, úkon po 200 Kč, tj. 600 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21 % DPH počítaná ze všech položek kromě soudního poplatku). Z těchto účelně vynaložených nákladů, tedy z částky 1 489 Kč, 2 % (51 % - 49 %, tedy po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu) představuje částku 30 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.