111 C 367/2021-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 4. 8. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 7 336 Kč. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalovaného ze smlouvy, na základě které žalovaný čerpal úvěr dne 4. 5. 2021 ve výši 2 000 Kč a měl ho zaplatit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 136 Kč do 6. 6. 2021, žalovaný nic nezaplatil, žalobkyně proto požaduje i úhradu nákladů upomínání ve výši 2 600 Kč za odeslání upomínek a předání věci inkasní agentuře, smluvní pokutu ve výši 600 Kč za nezaplacení dluhu. Dluh nebyl zaplacen ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne 13. 12. 2021 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, kopie občanského průkazu a z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím (dále také jako„ věřitel“) a žalovaným jako úvěrovaným klientem měla být uzavřena písemná smlouva o úvěru bez označení konkrétním číslem, k uzavření mělo dojít prostřednictvím webové stránky žalobkyně, dle smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému převodem na jeho účet č. [bankovní účet] vyplatit částku 2 000 Kč a žalovaný se zavázal částku s poplatkem ve výši 2 136 Kč vrátit žalobkyni do 30 dnů. Soudu předložená listina datovaná dnem 4. 5. 2021 nesoucí záznam smlouvy o úvěru neobsahovala žádný vlastnoruční ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným jako podepisující osobou, pouze byla uvedena poznámka o tom, že k podpisu došlo digitálně dne 3. 5. 2021 žalovaným z označené IP adresy. Podle textu předložené smlouvy byla identifikace žadatele o úvěr založena na ověřovací platbě jedné koruny české z bankovního účtu žadatele (platba byla výpisem z účtu doložena) a na scanu jeho občanského průkazu (rovněž byl doložen), následně mělo být žadateli přiděleno heslo formou sms a emailu, opravňujícího ke vstupu do klientské sekce. O tom, že žalobkyně žádost schválila a do klientské sekce umístila návrh smlouvy, měl být žadatel informován opět sms či emailem, k uzavření smlouvy mělo dojít dnem podepsání smlouvy způsobem smlouvou stanoveným, což mělo být to, že žadatel na smlouvu připojí elektronický údaj o jeho akceptaci a smlouvu s tímto údajem zašle na email žalobkyně. Soudu však nebyla předložena komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, z níž by bylo možno zjistit proces udělení zmíněného specifického hesla pro komunikaci a proces akceptace návrhu smlouvy žalovaným. Pro absenci prokázání kontraktačního procesu proto ve smlouvě uvedený„ digitální podpis“ nemohl být bez dalšího považován za identifikační znak žalovaného. Žalobkyně výpisem z účtu doložila, že dne 4. 5. 2021 byla z účtu č. [bankovní účet] odeslaná částka 1 Kč na účet příjemce č. [bankovní účet], což byl účet, který jako vlastní uvedla žalobkyně ve smlouvě o úvěru. Dne 4. 5. 2021 byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 2 000 Kč se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno] 06.06.2021“. Žalobkyně předžalobní výzvou k úhradě žalované částky vyhotovenou dne 22. 7. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě do 29. 7. 2021. Zásilka byla žalovanému odeslána poštou na adresu bydliště žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce]. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy nebyla existence tvrzené smlouvy zjištěna. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014, upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Zaručený elektronický podpis lze chápat jako jakousi vyšší formu podpisu elektronického. Zaručený elektronický podpis jsou digitální data, která podepisující osoba vytváří pomocí svého privátního klíče a zajišťuje jimi integritu a nepopiratelnost původu podepsaných dat. Podle zákona je zaručeným elektronickým podpisem ten elektronický podpis, který splňuje tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou. Uznávaným elektronickým podpisem se podle zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu rozumí: zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňuji jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie. V projednávané smlouvě nebyl obsažen žádný úkon žalovaného, jenž by bylo možné označit za podpis, tím spíše za zaručený elektronický podpis. Tzv. IP adresa je unikátní číslo, které je přiděleno libovolnému zařízení komunikujícímu prostřednictvím internetového protokolu (IP). Jedná se tak o adresu technického zařízení (počítače, notebooku, tabletu, telefonu apod.), nikoliv o identifikaci uživatele tohoto zařízení. Proto žalobkyní předložená smlouva nebyla uzavřena písemně. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, v § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, je požadavek na písemnou formu smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, vznesen, nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá však za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru tedy může být uzavřena písemně, ústně, nebo konkludentně. V předmětné věci žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena písemně, důkazní listinou (smlouvou), kterou se své tvrzení snažila prokázat, však byl prokázán opak, tedy, že v písemné formě smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. Pakliže by soud