112 C 269/2022-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkové částky 17 258 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, s úrokovou sazbou 25,77 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 300 Kč do [datum]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila zcela, celkem zaplatila 4 600 Kč a nadále dluží 13 400 Kč, z toho dlužná jistina činí 10 000 Kč a dlužné poplatky činí 3 400 Kč. Mezi týmiž účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 999 Kč, s úrokovou sazbou 23,31 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 222 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila pouze 6 132 Kč a nadále dluží 3 858 Kč, z toho dlužná jistina činí 3 162,86 Kč a dlužné úhrady za služby činí 695,14 Kč. Původní věřitel před uzavřením obou smluv splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva). Pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv byly žalobkyni postoupeny původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem byl zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky jako spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 32,15 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celkem tedy částku 18 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí peněžních prostředků dle smlouvy. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem a dle ní se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky jako spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 990 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 1 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, celkem tedy částku 9 990 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 222 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí peněžních prostředků dle smlouvy. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni své pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikované v Seznamu pohledávek, přičemž byly postoupeny i pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv, jak bylo zjištěno z obsahu této smlouvy včetně přílohy k ní. 6. Původní věřitel vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž informoval žalovanou o postoupení pohledávek ze smluv [číslo] žalobkyni, které má žalovaná dlužné částky uhradit do 10 dnů od obdržení dopisu. Nebylo však prokázáno odeslání tohoto dopisu původním věřitelem žalované. 7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek z jednotlivých smluv s termínem úhrady do [datum], jak bylo zjištěno z této výzvy a podacího lístku. 8. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky ve sjednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila 6 132 Kč na smlouvu ze dne [datum] a částku 4 600 Kč na smlouvu ze dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byly pohledávky za žalovanou z obou smluv postoupeny ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, avšak pouze v obecné rovině, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak k těmto tvrzením nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o nutnosti označit a předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel dostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, učinil soud závěr, že obě smlouvy o zápůjčce jsou neplatné podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, neboť byly sjednány v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] žalované částku 6 000 Kč a dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku 10 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistin zápůjčky ponížené o plnění, které již věřiteli poskytla. Žalovaná před podáním žaloby uhradila z poskytnuté částky 6 000 Kč již 6 132, tudíž není povinna již vracet ničeho, a z poskytnuté částky 10 000 Kč vrátila 4 600 Kč, a proto je povinna vrátit částku 5 400 Kč. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, má žalobkyně podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 5 400, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána až předžalobní výzvou s termínem splnění do [datum]. Pokud žalobkyně soudu předložila oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky žalované, pak nebylo prokázáno jeho odeslání žalované původním věřitelem. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,25 % ročně stanovené dle žalobního požadavku, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla žalobkyně nárok na úroky vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem a nemůže jej překročit. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu [datum] byl zamítnut, neboť v tomto období nebyla žalovaná s její úhradou v prodlení. Zbývající část uplatněných nároků žalobkyně (úroky a poplatky za spotřebitelský úvěr a hotovostní inkaso splátek), včetně