112 C 376/2021-64 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího upřesnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 353,66 Kč se zákonným a smluveným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, dle které vedla pro žalovaného bankovní účet. Následně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalobkyně při sjednávání smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů poskytnutých žalovaným v jeho žádosti o [anonymizováno] a prověřováním informací o žalovaném v interních a externích databázích (bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MV ČR) a po porovnání jeho příjmů a výdajů, dospěla k závěru, že žalovanému je možno úvěr poskytnout. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, úvěrový limit překročil a řádně úvěr nesplácel. Z tohoto důvodu žalobkyně převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného čerpání účtu v částce 11 553,66 Kč na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což bylo žalovanému oznámeno, včetně výše a počtu splátek. Žalovaný svou povinnost nesplnil, dlužnou částku nesplatil, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Nadále tak žalobkyni dluží 11 553,66 Kč, poplatky za upomínky 1 800 Kč (3 x 600 Kč) a z důvodu jeho prodlení požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 292,32 Kč a od [datum] z částky 11 553,66 Kč do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl k němu řádně předvolán. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] včetně Dispozic k této smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet], přičemž k tomuto účtu byl dle dispozic žalovaného ze dne [datum] zřízen tzv. [anonymizováno], který mu umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období (viz Základní produktové podmínky body 18. a 19.) na běžném účtu a nepřekročit povolený úvěrový limit 8 000 Kč, a dále se zavázal vyčerpanou částku s úroky 21,99 % ročně a poplatky 29 Kč za čerpání a s dalšími sjednanými poplatky (mj. 600 Kč za zaslání každé upomínky) vrátit žalobkyni. 4. Ze základních produktových podmínek kontokorentního úvěru účinných od [datum] soud zjistil, že v bodě 23 písm. d) a v bodě 24 písm. a) a b) je mj. upraveno jako případ porušení smluvních ujednání prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky, a v takovém případě může banka prohlásit závazky klienta vůči ní za splatné ihned, může zrušit povolený limit a evidovat pohledávku na nově otevřeném účtu. 5. Ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum] bylo zjištěno, že tímto sazebníkem banka stanovila poplatky k [anonymizováno] – kontokorentnímu úvěru, mj. při nedodržení smluvních podmínek ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky. 6. Z žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný požádal o tento bankovní produkt, při tom uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě či bytě, a to od [datum], jeho průměrný čistý měsíční výdělek za tři měsíce činil 21 000 Kč, celkový příjem domácnosti je 40 000 Kč s tím, že jde o jeden zdroj příjmů, nemá žádné srážky ze mzdy či jiné měsíční splátky a nevyživuje žádné osoby. Jeho zaměstnavatel je [právnická osoba] s.r.o. ve [anonymizováno], kde je zaměstnán jako dělník, řemeslník. Dále žalovaný prohlásil, že mj. všechny informace, které uvedl, jsou pravdivé. Z potvrzení o výši příjmů zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že zaměstnavatel potvrdil průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce ve výši 20 548 Kč s tím, že je u tohoto zaměstnavatele zaměstnán na dobu určitou do [datum] a současně sdělil, že ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky. 7. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] má soud za prokázáno, že banka sdělila, že od výpočtu disponibilní částky žalovaného byly odečteny splátky výdajové, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje a bylo také počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011, přičemž dokladový čistý měsíční příjem klienta činil 21 000 Kč, přičemž tento příjem byl ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr. U povolání bylo zjištěno, že je na dobu neurčitou, měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, přičemž jde o jeden zdroj příjmů, klient je svobodný, bydlí ve vlastním domě a podíl klienta na nákladech na bydlení 52,5 %, dosavadní interní splátky činí 4 800 Kč, dosavadní externí splátky dle BRKI a NRKI 941 Kč, ostatní výdaje 0, požadovaná výše úvěrového rámce 8 000 Kč, schválená výše úvěrového rámce 8 000 Kč. Pokud jde o výši interních splátek žalovaného ve výši 4 800 Kč, tato byla prokázána listinou předloženou žalobkyní s tím, že se jedná o typ produktu Konsolidace. 8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně převedla dne [datum] částku 11 553,66 představující přečerpaný limit [anonymizováno] na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], přičemž z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za měsíce červenec 2020 až duben 2021 vyplývá, že žalovaný na úvěr ve výši 11 553,66 Kč neuhradil ničeho, dále že v měsíci září, říjnu a listopadu 2020 mu byla v každém z těchto měsíců vyčíslena částka 600 Kč jako poplatky za upomínku. Celkem tedy ke dni [datum] činí úvěr po splatnosti na jistině 11 553,66 Kč, splatný úrok z prodlení byl vyčíslen na 232,29 Kč a poplatky činily 1 800 Kč. 9. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho dluh na úvěrovém účtu činí 13 353,66 Kč ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do [datum], přičemž tato zásilka mu byla zaslána doporučeně (prokázáno poštovním podacím archem.). 10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný byl prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky z nesplacené smlouvy [číslo] tato zásilka mu byla zaslána doporučeně dle poštovního podacího archu [datum]. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do výše uvěrového rámce 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal řádně a včas splácet dle sjednaných smluvních podmínek a nepřekročit povolený limit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu do částky 11 553,66 Kč a žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, avšak tato skutečnost dle názoru soudu prokázána nebyla. V žádosti žalovaného jsou toliko údaje o jeho zaměstnavateli a výši jeho příjmu, avšak tento nebyl nijak doložen potřebnými listinami. Žalobkyně pouze soudu předložila potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne [datum], kterou žalovaný předložil při sjednávání jiného produktu u žalobkyně v době předcházející datu uzavření předmětné smlouvy a není tedy jisté, zda se příjem žalovaného nezměnil, a také to, zda zaměstnání u tohoto zaměstnavatele nadále trva