112 C 404/2021-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkové částky 26 980 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, s úrokovou sazbou 19,4 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 180 Kč do [datum]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila zcela, celkem zaplatila 540 Kč a nadále dluží 12 260 Kč, z toho dlužná jistina činí 6 000 Kč a dlužné poplatky činí 6 260 Kč. Mezi týmiž účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, s úrokovou sazbou 19,23 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila pouze 4 680 Kč a nadále dluží 16 720 Kč, z toho dlužná jistina činí 12 000 Kč a dlužné úhrady za služby činí 4 720 Kč. Původní věřitel před uzavřením obou smluv splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva). Pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv byly žalobkyni postoupeny původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem má soud za prokázáno, že věřitel se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky jako spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 200 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 1 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, celkem tedy částku 10 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí peněžních prostředků dle smlouvy. Téhož dne byla sepsána karta zákazníka a žádost o zápůjčku v částce 6 000 Kč, z níž soud zjistil, že obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že žije v nájemním bytě s manželem a 1 nezaopatřeným dítětem. Od 9/2017 má příjem od ČSSZ ve výši 10 166 Kč (důchod či dávky státní sociální podpory), jiné příjmy nemá. Výdaje žalované na bydlení činí 3 000 Kč, její další osobní výdaje činí 3 000 Kč, splácí úvěry či zápůjčky ve výši 1 620 Kč, takže celkové výdaje činí 7 620 Kč a zbývá jí použitelný příjem v částce 2 546 Kč. Žalovaná měla při sepisu žádosti předložit složenky o příjmech. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem má soud za prokázáno, že věřitel se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky jako spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 2 400 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, celkem tedy částku 21 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí peněžních prostředků dle smlouvy. Téhož dne byla sepsána karta zákazníka a žádost o zápůjčku, z níž soud zjistil, že obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že žije v nájemním bytě s manželem a 1 nezaopatřeným dítětem. Má příjem od ČSSZ ve výši 5 884 Kč a 4 550 Kč (důchod či dávky státní sociální podpory), jiné příjmy nemá. Výdaje žalované na bydlení činí 3 000 Kč, její další osobní výdaje činí 4 000 Kč, takže celkové výdaje činí 7 000 Kč a zbývá jí použitelný příjem v částce 3 434 Kč. Žalovaná měla při sepisu žádosti předložit složenky o příjmech. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni své pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikované v Seznamu pohledávek, přičemž byly postoupeny i pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv, jak má soud za prokázáno z obsahu této smlouvy včetně přílohy k ní. 6. Původní věřitel vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž informoval žalovanou o postoupení pohledávek ze smluv [číslo] žalobkyni, které má žalovaná dlužné částky uhradit do 10 dnů od obdržení dopisu. Nebylo však prokázáno odeslání tohoto dopisu původním věřitelem žalované. 7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek z jednotlivých smluv s termínem úhrady dluhu do [datum], jak bylo prokázáno z této výzvy a podacího lístku. 8. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky ve sjednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 540 Kč na smlouvu ze dne [datum] a ve výši 4 880 Kč na smlouvu ze dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byly pohledávky za žalovanou z obou smluv postoupeny ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak dle názoru soudu tohoto učinila nedostatečně. Z evidenční karty klienta je zřejmé, že věřitel měl mít k dispozici toliko složenky o příjmech, avšak tyto soudu předloženy nebyly. Také nebyla dle názoru soudu náležitě prověřena pasivní stránka žalované, tedy její nezbytné výdaje na bydlení (ve výši 3 000 Kč) či další základní potřeb. K výdajové stránce žalované nepředložila žalobkyně jediný důkaz. Rovněž nebylo prokázáno, zda žalobkyně nahlížela před sjednáním úvěrové smlouvy do příslušných databází, zejména insolvenčního rejstříku či evidence exekucí. I pokud by žalovaná skutečně věřiteli doložila doklady o příjmech, pak skutečnost, že byla odkázána na důchod či dávky státní sociální podpory ve výši cca 10 000 Kč a měla 1 nezaopatřené dítě, umožňuje učinit závěr, že nedisponovala takovými prostředky, aby mohla uhradit kromě základních životních potřeb svých a svého dítěte ještě další své závazky po sjednanou dobu splácení. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o nutnosti předložit další důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované a z tohoto důvodu sou