112 C 73/2022-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 47 428 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení z částky 29 628 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 802 Kč a s odměnou za administrativní činnost ve výši 9 000 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 18 měsíčních splátkách po 3 489 Kč do [datum]. Původní věřitel před uzavřením smlouvy splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného včetně dokladů vyžádaných od žalovaného (výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva). Žalovaný však sjednané splátky neuhradil zcela, celkem zaplatil 13 956 Kč a nadále dluží 47 429 Kč, z toho dlužná jistina činí 29 628 Kč a dlužné poplatky činí 17 800 Kč. Pohledávku za žalovaným z této smlouvy byla žalobkyni postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny požaduje také smluvené úroky 18,98 % ročně (v částce nižší než původně sjednané) a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a svou neúčast u jednání konaného dne [datum] omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem má soud za prokázáno, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 18 802 Kč s úrokovou sazbou 59,74 % ročně a s administrativním poplatkem ve výši 9 000 Kč, celkem tedy částku 62 802 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 489 Kč. Téhož dne byla sepsána karta zákazníka a žádost o úvěr v požadované výši 35 000 Kč, z níž soud zjistil, že obsahuje osobní údaje žalovaného, údaj o tom, že žije v nájmu, má 2 nezaopatřené děti. Od [datum] na dobu neurčitou je zaměstnán v [právnická osoba] s pravidelným měsíčním příjmem 23 000 Kč, jeho osobní výdaje činí 4 000 Kč, vyživovací povinnost činí 4 000 Kč, výdaje na bydlení činí 4 900 Kč, ostatní výdaje (doprava, telefon) činí 1 000 Kč, nesplácí žádné úvěry či zápůjčky, takže celkové výdaje činí 13 900 Kč a zbývá mu použitelný příjem v částce 9 100 Kč. Nejsou uvedeny žádné dokumenty, které by žalovaný měl předložit k ověření finanční situace. [příjmení] 35 000 Kč byla původním věřitelem poukázána dne [datum] z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] na výše uvedený účet žalovaného, jak soud zjistil z výpisu z bankovního účet původního věřitele. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni své pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikované v Seznamu pohledávek, přičemž byla postoupena i pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy, jak má soud za prokázáno z obsahu této smlouvy včetně přílohy k ní. 5. Původní věřitel vyhotovil dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky, v němž informoval žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalobkyni, které má žalovaný dlužnou částku uhradit do 10 dnů od obdržení dopisu. Nebylo však prokázáno odeslání tohoto dopisu původním věřitelem žalovanému. Původní věřitel také dne [datum] vyhotovil oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru pro žalovaného s výzvou k doplacení celého úvěru v částce 49 113,69 Kč (dlužná jistina úvěru činí 29 628 Kč) do 10 dnů od doručení výzvy, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalovanému. 6. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 52 716,82 Kč ze smlouvy [číslo] s termínem úhrady dluhu do [datum], jak bylo prokázáno z této výzvy a podacího lístku. 7. Z ostatních listinných důkazů (sdělení původního věřitele ze dne [datum] a výzva k úhradě úvěru před jeho zesplatněním ze dne [datum]) soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění. 8. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úrokem a poplatky v ujednaných měsíčních splátkách, celkem mělo být zaplaceno 62 802 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil toliko 13 956 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z této smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, avšak dle názoru soudu tohoto učinil nedostatečně. Z karty zákazníka je zřejmé, že věřitel vycházel pouze z údajů zjištěných od žalovaného, nijak nepodloženými dalšími listinami či doklady, ať již jde o jeho příjmy, či jeho výdaje. Žalobkyně byla u jednání poučena o nutnosti označit a předložit další důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak žádné další důkazy neoznačila. Protože žalobkyně (resp. její předchůdkyně) dle názoru soudu nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, má soud za to, že podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 35 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytl. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 13 956 Kč a proto je povinen vrátit částku 21 044 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou). Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 21 044 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k zaplacení dluhu vyzván až předžalobní výzvou s termínem splnění do [datum]. Věřiteli přísluší úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože však soud nemohl překročit požadavek žalobkyně, přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní, byť by měla nárok na úrok vyšší (11,75 % ročně). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně ve výši 26 384 Kč (úroky a administrativní poplatky), včetně požadovaného kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z těchto částek byla zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 21 044 Kč za dobu předcházející datu [datum], neboť v tomto období nebyl žalovaný s úhradou této částky v prodlení. 9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá prá