115 C 54/2022-31 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážek k jízdnému za přepravu v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 11. 3. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazu byl zjištěn následující skutkový stav věci. Žalovaný cestoval dne 29. 10. 2021 v 8:16 hodin prostředkem hromadné dopravy (linka B) provozovaném žalobkyní. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, a proto byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovanému byla naúčtována krom dlužného jízdného ve výši 30 Kč přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný uvedl adresu svého bydliště [ulice a číslo], [obec]. Podle tarifu pražské integrované dopravy jízdenka na 30 minut v tarifním pásmu [obec] stojí 30 Kč. Podle smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč. Dopisem ze dne 13. 12. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky s uvedením právního důvodu jejího vzniku a upozornila žalovaného na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Dne 14. 12. 2021 žalobkyně zaslala dopis na adresu žalovaného zjištěnou během přepravní kontroly. 5. Právně věc soud hodnotí tak, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím došlo konkludentně k uzavření přepravní smlouvy podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to tím, že žalovaný použil hromadný dopravní prostředek veřejně provozovaný žalobkyní. Na základě uzavřené přepravní smlouvy potom vznikla žalovanému mj. povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné podle § 2550 o. z. a podle § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Výše jízdného byla v daném případě předepsána tarifem žalobkyně. Protože se žalovaný na výzvu přepravního kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci právo požadovat navíc přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly a v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Protože žalovaný dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč na výzvu v den zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu neuhradil, dostal se podle § 1968 o. z. dnem následujícím do prodlení, a je tak podle § 1970 o. z. povinen hradit úroky z prodlení z dlužné částky, jejichž výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. 1 489 Kč Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů, celkem ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně doložil soudu. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle § 14b advokátního tarifu. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.