115 C 72/2022-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 931 Kč spolu s úroky z prodlení, které jsou specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově s [adresa], č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice] v [obec] - [část obce] a dne 14. 9. 2017 uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání tohoto bytu. Žalovaný užíval předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 a za tuto dobu žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek na službách ve výši 1 411 Kč se splatností dne 10. 9. 2021, na tuto částku žalovaný dosud uhradil toliko 6 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu v období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 ve výši 1 827 Kč, na tuto částku žalovaný dosud uhradil toliko 1 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni částku 15 800 Kč, jedná se o dluh na nájemném a spotřebovaných službách v období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 ve výši 19 180 Kč, na tento dluh žalovaný zaplatil částku 1 380 Kč. Žalobkyně se dále domáhá po žalovaném uhrazení částky 900 Kč, tj. škoda, kterou žalovaný způsobil porušením povinnosti předat byt žalobkyni ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání s přihlédnutím k běžnému opotřebení, tato částka se stala splatnou dne 17. 3. 2020 na základě faktury [číslo]. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 19 931 Kč, který má vůči žalobkyni a který je předmětem tohoto řízení. Žalovaný dosud na žalobou uplatněné pohledávky neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto postupem, když se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 11. 3. 2022, č. j. 115 C 72/2022-38. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 3. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní bytový dům s [adresa] v [obec] – [část obce]. 6. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli dne 14. 9. 2017 žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě s [adresa], č. or. [anonymizováno], na ulicí [ulice] v [obec] - [část obce] (dále jen„ Byt“), nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2017 do 28. 2. 2018. Dodatkem [číslo] ze dne 18. 12. 2017 byla doba nájmu prodloužena do 31. 8. 2018. Dodatkem [číslo] ze dne 8. 6. 2018 byla doba nájmu prodloužena do 28. 2. 2019. Dodatkem [číslo] ze dne 17. 1. 2019 byla doba nájmu prodloužena do 29. 2. 2020. 7. Z protokolu o předání Bytu ze dne 25. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že předává Byt žalobkyni s vadami – 3 x oprava nátěru dveří do koupelny, WC a komory. Žalovaný uvedl, že uznává tento závazek ve výši 900 Kč, který má vůči žalobkyni co do důvodu a co do jeho výše. 8. Z uznání dluhu ze dne 27. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný písemně uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 19 931 Kč co do jeho důvodu a co do jeho výše. Tento dluh sestával z částky 15 800 Kč, tj. dlužné nájemné a zálohy na služby za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020, z částky 1 405 Kč, tj. nedoplatek na službách za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, částky 1 826 Kč, tj. nedoplatek na službách za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 900 Kč, tj. neuhrazené škoda způsobena užíváním bytu. 9. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému vznikl za uvedené období nedoplatek ve výši 3 655 Kč splatný dne 31. 7. 2020. 10. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému vznikl za uvedené období nedoplatek ve výši 6 326 Kč splatný dne 31. 7. 2021. 11. Z dopisu ze dne 24. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. 12. Z doručenky bylo zjištěno, že dne 3. 9. 2021 si žalovaný osobně převzal dopis od žalobkyně. 13. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobkyně v období od 1. 1. 2019 do 29. 2. 2021 na základě nájemní smlouvy a dosud nezaplatil žalobkyni částku 19 931 Kč představující nedoplatek za služby v období roku 2019, nedoplatek za služby za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020, dlužné nájemné a zálohy na služby za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a škodu způsobenou užíváním bytu. Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku 19 931 Kč, kterou písemně uznal co do důvodu a co do výše. 14. Právně soud hodnotí věc tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu v souladu s § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy žalobkyně jako pronajímatel předala žalovanému jakožto nájemci Byt a žalovaný byl oprávněn po dobu nájmu Byt užívat a byl povinen platit žalobkyni sjednané nájemné a cenu za služby poskytované v souvislosti s užíváním Bytu (§ 2246 o. z., § 2247 odst. 4 o. z.). Nájem byl sjednán na dobu určitou do dne 29. 2. 2020. Žalovaný netvrdil v rámci tohoto řízení, že zaplatil žalobkyni částku 19 931 Kč představující nedoplatek za služby spotřebované v souvislosti s užíváním Bytu v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 1 405 Kč, nedoplatek za služby za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 ve výši 1 826 Kč, dlužné nájemné a zálohy na služby za období od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 ve výši 15 800 Kč a škodu způsobenou užíváním bytu ve výši 900 Kč, nadto žalovaný tento dluh ve výši 19 931 Kč písemně uznal co do jeho důvodu a co do jeho výše dne 27. 9. 2021, a proto má soud za to, že tento dluh v souladu s § 2053 o. z. v době uznání a v rozsahu uznání trval. Soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu zástupce žalobce za 3 úkony právní pomoci (tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby) ve výši 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), režijní paušály k těmto 3 úkonům právní pomoci před podáním žaloby ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč) podle § 14b AT. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 252 Kč). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.