115 C 96/2022-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 558,32 Kč s úrokem ve výši 5 473,87 Kč, dále s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 671,51 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 4 796,53 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 6871,51 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce a předala mu částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 7 352 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 609 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 178 Kč. Žalovaný dosud zaplatil částku 3 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalovaného a po ověření z dokladů předložených žalovaným – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovaný si dne 11. 4. 2022 osobně převzal žalobu spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 25. 10. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 24 139 Kč (tj. úrok ve výši 7 352 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 609 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 10 178 Kč) v 17 měsíčních splátkách ve výši 3 008 Kč a poslední 18. splátce ve výši 3 003 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Podle smluvních podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 29 %. 6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 25. 10. 2018 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je rozvedený, žije v nájemním bydlení, je zaměstnán na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši 25 763 Kč. Ke svým pravidelným výdajů žalovaný uvedl, že splácí další úvěry měsíční splátkou ve výši 4 600 Kč, celkové výdaje žalovaného jsou ve výši 7 250 Kč měsíčně. 7. Dle přehledu splátek byly splátky započteny tak, že žalovaný ke dni 12. 1. 2021 dluží 28 671,51 Kč na jistině, dále bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil částku 3 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 36 Přílohy smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 25. 1. 2021 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka. 10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 19. 10. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 20. 10. 2021. 11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 25. 10. 2018 žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 21 139 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy na podporu tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tj. neprokázala finanční situaci žalovaného v době uzavření předmětné smlouvy. 12. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 16. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní