116 C 260/2021-139 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Dne [datum] žalovaná způsobila dopravní nehodu, při které na vyznačeném přechodu pro chodce narazila do chodce [jméno] [celé jméno svědka], který utrpěl těžká zranění, v důsledku kterých po převozu do Fakultní nemocnice [obec] téhož dne zemřel. Žalobce je synem poškozeného. Žalovaná byla rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ze dne 30. 6. 2020 čj. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 9. 2020 čj. [číslo jednací], uznána vinnou spácháním přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Žalobce jako poškozený v trestním řízení byl se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Výše specifikovaným trestným činem byla žalobci způsobena nemajetková újma spočívající v duševních útrapách dle ustanovení § 2969 občanského zákoníku. Újma, kterou lze pod pojem duševní útrapy podřadit, může mít různé podoby. V prvé řadě jde o psychickou bolest, kdy sekundární oběť vnímá újmu v podobě usmrcení, jako újmu vlastní, dále se jedná o utrpěný šok ze zprávy o úmrtí či obavy o budoucnost. Nárok na odčinění duševních útrap vychází z faktu, že narušení silných citových pout mezi manželi, rodiči, sourozenci, potomky a prapotomky a jinými osobami blízkými usmrcením takové osoby způsobuje minimálně stejný, ne-li těžší, následek co do narušení duševní integrity jedince, jako újma na zdraví. Za narušení kvalifikovaného sociálního vztahu pak náleží peněžitá satisfakce, jehož výše odvisí od posouzení konkrétních podmínek daného případu soudem, neboť účinností občanského zákoníku došlo k opuštění paušalizovaných náhrad. Smrt blízké osoby je pro pozůstalé téměř vždy osobní tragédií, a to tím spíše, pokud jde o úmrtí nečekané, způsobené v důsledku nedbalosti či jiného protiprávního jednání třetí osoby. V tomto konkrétním případě byl zemřelý [jméno] [celé jméno svědka] otcem žalobce. Vztah mezi otcem a synem je již ze své podstaty vztahem velmi silným. Žalobce byl s otcem v pravidelném kontaktu, jeho smrtí přišel o osobu, se kterou měl společnou minulost v dětství. Obecné mantinely pro náhradu škody pozůstalých nastavil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 4 Tdo 1402/2015-97 ze dne 12. 4. 2015. Pro skupinu citově nejblíže spjatých osob by se měla v základu škoda odvíjet v rozpětí mezi 240 000 až 500 000 Kč, a to v tzv. typových případech, kdy nejsou naplněny zpřísňující či zmírňující kritéria, zejména jde o intenzitu vztahu zemřelého a pozůstalých, jejich věk, formu zavinění ze strany škůdce a způsob jeho chování. V tomto případě je žalobce, jakožto syn, nejbližší příbuzný, je nezbytné na něj hledět jako na osobu citově nejvíce spjatou se zemřelým a v rámci odčinění by mělo být k němu takto přistupováno. Přestože má žalobce za to, že by se při zohlednění všech okolností mohl domáhat částky vyšší, než která by odpovídala duševním útrapám, které si v souvislosti s protiprávním jednáním žalované vytrpěl, a které stále prožívá, rozhodl se požadovat na náhradě způsobené újmy částku ve výši 500 000 Kč. Žalovaná přes výzvy žalobce a kvalifikovanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne [datum] ničeho neuhradila. 2. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě tak, že náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč nahlásila na pojišťovnu [právnická osoba], a to pod číslem pojistné události [číslo]. Na pobočce pojišťovny byla informována, že pojišťovna požaduje po žalobci doložit dokumenty potřebné k vyřízení. 3. K návrhu žalobce vstoupil do řízení vedlejší účastník [pojišťovna], která se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Jako vedlejší účastník vstoupila do řízení na straně žalované z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jako pojistitel z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla registruje pojistnou událost v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou z [datum], v rámci které uplatnil žalobce, jako syn zemřelého [jméno] [celé jméno svědka], nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 2959 o.z. Žalobce uplatnil nárok výzvou právního zástupce ze dne [datum] adresovanou pojišťovně. K této výzvě pojišťovna právnímu zástupci sdělila dopisem ze dne [datum], že jako pojistitel provádí šetření předmětné škodné události (§ 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a vyzvala k doložení relevantních dokladů. Dopisem ze dne [datum] byl právního zástupce žalobce požádán o doložení podkladů prokazující vztah pozůstalých, konkrétně pak o uvedení kde a jakou formou jejich kontakt probíhal, jak často, doložením například fotek ze společných akcí z posledních let, výpovědí svědků apod. Žádný doklad nebyl ze strany žalobce předložen. V rámci trestního řízení žalobce jako poškozený uplatněný nárok neprokázal, k trestnímu řízení se připojil s nárokem na náhradu nemajetkové újmy v penězích prostřednictvím zmocněnkyně s částkou 500 000 Kč. K prokázání nároku však nebyly soudu předloženy vůbec žádné listinné důkazy. Žalobce se k hlavnímu líčení bez omluvy nedostavil. Přitom podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Žalobce jako poškozený svůj nárok nijak neprokázal, jako pojistitel proto nemohla pojišťovna skončit šetření a nárok žalobci jako poškozenému na pojistné plnění nevznikl. Nárok nevzniká automaticky z pouhé formální existence vztahu otce a syna, nýbrž nezbytnou podmínkou existence nároku na odškodnění a klíčovou okolností je kvalita vzájemných vztahů před úmrtím zemřelého. Z šetření pojišťovny vyplývá, že intenzita vztahu v době před úmrtím otce byla minimální. 4. Podáním ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podání vedlejšího účastníka. Nepřiznání nároku poškozenému v trestním řízení neznamená, že nárok by nebyl oprávněný. Žalobce smrtí svého otce přišel o osobu, se kterou měl společnou minulost v dětství a která mu byla oporou od samého počátku života. Žalobce s otcem pojila, kromě silné citové vazby, rovněž řada společných zájmů, společně byli vášniví rybáři a tomuto koníčku se společně rádi věnovali. Dalším společným zájmem bylo houbaření, kdy rovněž v této souvislosti trávili spoustu času na houbách. Samozřejmostí byly pravidelné návštěvy a společné sdílení významných událostí, jako jsou vánoční a jiné svátky, narozeniny, jmeniny a jiná rodinná setkání. Vazby mezi rodinnými příslušníky jsou unikátní, nenahraditelné, kde jde o citové pouto vyznačující se dlouhodobým, silným a úzkým sepjetím jedinců. Narušení takových pout pak zejména, dojde-li k němu na základě neočekávané tragické události, vyvolává nejen zásah do integrity samotného jedince, který byl přímo dotčen takovou událostí, ale pochopitelně také do integrity s ním spjatých blízkých osob (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016 čj. 4 Tdo 1402/2015-97). K výši náhrady takto způsobené nemajetkové újmy se vyjádřil Nejvyšší soud například v rozhodnutí ze dne 18. 5. 2016 čj. 6 Tdo 1421/2015-44, kdy se dovolacímu soudu jeví jako ospravedlnitelné, aby se stanovení výše náhrady odvíjelo v základním rozpětí mezi 240 000 až 500 000 Kč, a to pro skupinu nejblíže citově spjatých osob jakými jsou rodiče, děti a manželé. Nutno zdůraznit, že takto stanovený rozsah kompetence odpovídá typovým (neutrálním) případům, tedy takovým, kde nejsou naplněny pro konkrétní situace zpřísňující či naopak zmírňující kritéria, například v podobě rozdílné formy zavinění škůdce, věku pozůstalého, zvýšené intenzity jeho vztahu k zemřelé osobě apod. Právní zástupce se pokoušel s vedlejším účastníkem komunikovat stran poskytnutí dalších důkazů k prokázání vzájemných vztahů, nicméně ze strany vedlejšího účastníka nebylo nikterak reagováno. 5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 6. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově čj. [číslo jednací] ze dne 30. 6. 2020, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě čj. [číslo jednací] ze dne 23. 2. 2020, že obžalovaná [celé jméno žalované] byla uznána vinnou, že dne [datum] v době kolem 14:50 hodin v obci [obec], okres [okres], po ulici Ostravské, poblíž křižovatky s ulicí [ulice] a ulicí [ulice], řídila osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno], majitelky [jméno] [příjmení] a nerespektovala § 4 písm. a), písm. b), § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když na vyznačeném přechodu pro chodce při nezměněné rychlosti pravou přední částí shora uvedeného vozidla narazila do chodce [jméno] [celé jméno svědka], narozeného [datum] (dále jen„ poškozeného nebo otce“), jenž začal přecházet komunikaci z jejího pohledu z pravé strany na levou, čímž zapříčinila vznik dopravní nehody, při které poškozený utrpěl těžká zranění v podobě úrazově krvácivého šoku při mnohočetných zlomeninách skeletu LBI, trupu i