116 C 385/2021-73 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 10. 12. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o používání kreditní karty mBank č. [anonymizováno] dne [datum] (dále jen„ smlouva“), která je smlouvou o úvěru. Žalovaný byl zároveň seznámen s podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet mBank (dále jen„ podmínky“), všeobecnými podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank (dále jen„ VOP“) a sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen "sazebník"), úrokovým lístkem mBank a formulářem obsahujícím informace o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu VOP. Zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Na základě čl. II. odst. 1 smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit až do výše 16 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázal se dle čl. II. odst. 4. smlouvy a podmínek splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3%, min. 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků a žalobkyně mohla dle podmínek provést úhradu inkasem z běžného účtu žalovaného. Dle čl. II. odst. 3. smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 23,80 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 23,80 % p.a. z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni též poplatky stanovené v aktuálně platném sazebníku. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný poruší ustanovení smlouvy nebo podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost a neuhradil splátky za měsíc září, říjen a listopad 2019, využila žalobkyně svého práva ve smyslu odst. [číslo] podmínek a smlouvu vypověděla dopisem zaslaným žalovanému, čímž se stal celý dluh splatný ke dni 2. 11. 2019. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 17 017,10 Kč, úroků kapitalizovaných ode dne prodlení žalovaného se splácením do dne 26. 10. 2020 ve výši 5 222,05 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,80 % p.a. z částky 17 017,10 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 017,10 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne 22. 12. 2021 Smlouva o používání kreditní karty byla uzavřena elektronicky v internetovém bankovnictví dne 16. 5. 2017 po zadání autorizační sms zprávy, která nahrazuje podpis. Žalovaná jistina ve výši 17 017,10 Kč je dána rozdílem mezi částkami, jenž žalovaný z úvěru ke kreditní kartě čerpal a částkami, jenž žalovaný zaplatil a žalobkyně započetla na jistinu. Žalovaný úvěr splácel, a to platbami označenými ve výpise jako automatická splátka kreditní karty a [anonymizováno] splátka kreditní karty, přičemž platby byly započteny na jistinu, úroky a poplatky. Veškeré splátky žalovaného byly v průběhu závazkového vztahu započteny nejen na úhradu dlužné jistiny, ale i na úroky a poplatky. Při úhradě splátky kreditní karty je účtován poplatek ve výši 39 Kč. Další poplatky jsou navázány přímo na používání karty, a to dle platného sazebníku. Jedná se konkrétně o poplatek 49 Kč za výběr z jiného bankomatu, zjištění zůstatku v bankomatu 9 Kč a interní převod z kreditní karty na účet, poplatek ve výši 1,5% z částky převodu min. 30 Kč. Žalobkyně (věřitel) před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a.n. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V případech, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu klienta vedeném u žalobkyně a čestného prohlášení klienta o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobkyně zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem klientů, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. Žalobkyně nahlížela též do bankovních i nebankovních registrů (BRKI/NRKI), ISIR i [příjmení] s konečnou informací, že je již splácen úvěr splátkou ve výši 4 717 Kč. Poskytnutí úvěrového limitu ve výši 17 000 Kč bylo na základě vyplněné žádosti žalovaným, kde byl uveden příjem 19 000 Kč, dlouhodobé zaměstnání u společnosti [právnická osoba], bez závazků a žádné vyživovací povinnosti k další osobě. Žalovaný nebyl povinen dokládat příjem. Věřitel vychází z poskytnutých údajů žadatele a předpokládá, že údaje jsou pravdivé a nic není zamlčeno. Věřitel nemá nikterak možnost ověřit údaje, například ohledně vyživovaných osob, jiných půjčkách (pakliže jsou řádně hrazeny, nejsou uvedeny v registrech) i výši výdajů na bydlení, běžný život. Nicméně ohledně výdajů na bydlení se počítá ve vyhodnocení žádosti s koeficientem nákladů na bydlení v dané lokalitě ČR. Žalobkyně se domnívá, že prověření úvěruschopnosti k poskytnutí úvěrového limitu ve výši 17 000 Kč s minimální splátkou 3% p.a. z vyčerpaného limitu (při plném vyčerpání činí splátka 510 Kč) bylo dostatečné. Žalovaným byly uhrazeny platby v celkové výši 41 498,99 Kč. Čerpáno z kreditní kartou bylo v celkové výši 53 596,35 Kč. S ohledem na shora uvedené a na znění odporu, má ovšem žalobkyně za to, že žalovaný svůj dluh, jenž je předmětem tohoto řízení, co do důvodu a výše dle § 2053 občanského zákoníku uznal co do části jistiny 17 017,10 Kč. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. V předmětné věci podal žalovaný proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu dne 13. 1. 2021 odpor. V podaném odporu namítal, že věřitel neposoudil dostatečně možnost žalovaného splácet poskytnutý závazek, proto žádá, aby soud posoudil smlouvu jako neplatnou, kdy je dle zákona o spotřebitelském úvěru povinností vrátit jistinu poskytnutou věřitelem. Současně navrhuje, aby mu bylo umožněno hradit dluh ve splátkách. Žalovaný pobíral příjem ve výši 23 000 Kč čistého, nájemné činilo 7 000 Kč, výživné 5 000 Kč, úvěry u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] 18 000 Kč. K přiloženému odporu předložil žalovaný potvrzení příjmu, kdy průměrný příjem v roce 2018 činil 21 070 Kč a v roce 2019 23 045 Kč. Tento byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] 4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Mezi účastníky řízení byla dne 16. 5. 2017 uzavřena na základě žádosti žalovaného smlouva o používání kreditní karty, a to v rámci internetového bankovnictví po zadání autorizačních sms-zpráv. Úvěrový limit činil 17 000 Kč, který měl být použit na vyrovnání dluhu u [jméno] bank a tento měl být hrazen s měsíční splátkou minimálně 3 % z vyčerpaného limitu, min. 50 Kč, s úrokovou sazbou 23,8 % p.a. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatky stanovené sazebníkem a dodržovat podmínky, které byly stanoveny ve smlouvě, dále pak v podmínkách pro vydávání a používání kreditních karet a VOP (viz smlouva o používání kreditní karty ze dne 16. 5. 2017, podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, VOP, sazebník bankovních poplatků, žádost o vydání kreditní karty). V předmětné smlouvě je žalovaný identifikován osobními údaji. Bližší informace o jeho majetkových poměrech zde uvedeny nejsou. V žádosti o vydání kreditní karty je uvedeno, že žalovaný pracuje na dobu neurčitou, dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 19 000 Kč, má středoškolské vzdělání, je rozvedený, bezdětný, bydlí v pronajatém domě, bližší informace o majetkových poměrech, zejména pak o nákladech spojených s bydlením, uvedeny nejsou (viz smlouva o úvěru, žádost o vydání kreditní karty). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný celkově čerpal částku 53 596,35 Kč a uhradil 41 498,99 Kč (viz platební a transakční historie účtu). Žalovaný dluh řádně nesplácel, opakovaně byl o úhradu dluhu upomínán, v důsledku porušení podmínek smlouvy došlo k ukončení smluvního vztahu (viz poslední výzva ze dne 2. 11. 2019, včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 11. 2019). 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 17 000 Kč s úrokovou sazbou 23,80 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sj