117 C 379/2022-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 520,24 Kč s příslušenstvím, částky 8 628,46 Kč s příslušenstvím, částky 30,67 Kč, částky 153,44 Kč, částky 1 110 Kč a částky 2 700 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr formou pevně stanovených anuitních měsíčních splátek ve výši 2 234,53 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došla k závěru, že žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru lze vyhovět. Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného a na základě vlastní aktivní činnosti spočívající v nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to zejména do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiných. Získané informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného porovnala s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky následně provedla výpočet výše disponibilních příjmů žalovaného, kterou poměřila s jeho výdajovou stránkou, jejíž výši si ověřila z interních i externích zdrojů. Svůj příjem žalovaný doložil potvrzením o příjmu, výpisem z běžného účtu, nebo jej deklaroval v žádosti. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti vyhověla a poskytnutí úvěru ve sjednané výši vyhověla. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, žalobkyně tedy využila svého práva dle čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. a) všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, a prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] a současně vyzvala žalovaného k úhradě již splatné částky. v celé výši. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 92 520,24 Kč (rozdíl mezi čerpáním ze strany žalovaného a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu), dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 8 628,46 Kč, dlužného úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni [datum] (tj. ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře) ve výši 30,67 Kč, dlužného úroku z prodlení z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni [datum] (tj. ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře) ve výši 153,44 Kč, dlužných smluvních poplatků Kč dle strany 8 a 9 sazebníku žalobkyně ve výši 1 110 Kč a ve výši 2 700. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 92 520,24 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru, tj. z částky 8 628,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Prvního jednání dne [datum] se žalovaný nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetového bankovnictví dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 22,2 % ročně a pojistným za pojištěním schopnosti úvěr splácet ve výši 222 Kč měsíčně v 96 anuitních měsíčních splátkách po 2 456,53 Kč s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit 2 231,39 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 212 055,21 Kč. Úvěr měl být poskytnut na běžný účast žalovaného č. [bankovní účet], úvěrový účet žalovaného byl veden pod č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou splátek poplatky stanovené v čl. III. smlouvy a jiné platby související s prodlením. V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím jakékoli dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka ze dne [datum]). Dle čl. 31 a 32 všeobecných produktových podmínek byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení, ocitne-li se klient se s plněním jakékoli pohledávky banky v prodlení (prokázáno Všeobecnými produktovými podmínkami žalobkyně účinnými od [datum]). Úvěr ve výši 100 000 Kč byl žalovanému žalobkyní poskytnut dne [datum] (prokázáno výpisem číslo 2020 z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet], výpisem č. 2020 z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] a platební historií smlouvy). V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši 32 998 Kč, který byl ověřen výpisem z běžného účtu žalovaného a deklarovaného čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 50 000 Kč. Pracovní poměr měl žalovaný uzavřen na dobu určitou do [datum]. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém domě či bytě, na nákladech za bydlení se podílí 66 %, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, ostatní výdaje má v nulové výši. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima klienta. Ze svých interních zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek 1 000 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádný další závazek. Po individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti žalovaného částečně vyhověla (požadovaná částka činila 500 000 Kč) a úvěr co do částky 100 000 Kč schválila (prokázáno vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum], žádostí žalovaného a výpisem z běžného účtu žalovaného za období leden až červen 2020). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 44 336,91 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od června 2020 do května 2022, platební historií smlouvy a umořovací tabulkou). Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 142,81 Kč nejpozději do [datum]. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a podacím poštovním archem ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 110 385,22 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným pojistným a dalšími poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 96 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebi