107 C 105/2023-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 869 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 266,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 837,35 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 21 175,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 175,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 55 830 Kč v pravidelných 18měsíčních splátkách ve výši 3 231 Kč, poslední splátka ve výši 3 225 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem 29 381 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci které žalovaný dne [datum] uvedl, že má měsíční příjem ve výši 26 433 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 3 000 Kč a toto doložil pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z [datum] odeslaným doporučeně dne [datum], ve kterém současně vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum] vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Financial. s. r. o., (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému bankovním převodem částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 55 830 Kč (tj. jistinu, úrok ve výši 24 330 Kč a poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč) v 18měsíčních splátkách (1. – 17. splátka ve výši 3 231 Kč a poslední splátka ve výši 3 225 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 86 %. Ve smluvních ujednáních byla sjednána také smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do zákonem stanovené výše smluvní pokuty. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodný, bydlí s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní automobil, má bankovní účet, má pravidelný měsíční příjem 26 433 Kč a odhadl měsíční výdaje na 3 000 Kč. Příjmovou stránku měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a z potvrzení o příjmu z [datum]. 6. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu uhradil 29 381 Kč. 7. Z výzvy k plnění z [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do [datum], tato mu byla odeslána doporučeně dne [datum]. 8. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 55 830 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] postoupena z původního věřitele na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 55 830 Kč v 18měsíčních splátkách po 3 231 Kč (a poslední ve výši 3 225 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 29 381 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již původnímu věřiteli či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila tvrzený příjem, který je uveden v kartě zákazníka (pracovní smlouvu, potvrzením o příjmu), odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (nikoliv pouze relativní, jak tvrdí žalobkyně – blíže viz Rozsudek soudního dvora z [datum] ve věci C [číslo]). Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 29 381 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 619 Kč (30 000 Kč – 29 381 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 619 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 11,75 % ročně, tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne [datum] do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalovanému doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení ze dne [datum]. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu [datum], kdy žalovaný nebyl v prodlení. 10. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 30 250 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 837,35 Kč, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 21 175,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 20 556,46 Kč, když tyto předst