108 C 291/2023-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkem částky 78 217,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovaným dne 31. 5. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Dne 17. 10. 2020 pak tentýž právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč [právnická osoba], jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost, když v obou případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzují i předmětné smlouvy, jejichž podpisem žalovaný stvrdil, že poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti a je schopen celkovou částku zaplatit způsobem sjednaným ve smlouvě. Věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti údajů poskytnutých žalovaným. Na základě shora uvedeného dospěl věřitel k závěru, že žalovaný je schopen sjednané úvěry splácet a teprve poté byly smlouvy o úvěru uzavřeny. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil pouze částku 13 570 Kč na úhradu v pořadí prvé smlouvy a nadále dluží částku 38 521,35 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Dále pak zaplatil na úhradu v pořadí druhé smlouvy částku 1 801 Kč a nadále tak dluží částku 39 696,48 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. 2. Mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 31. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 28 637 Kč a to v 24 měsíčních splátkách po 2 235 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 25 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Dne 29. 5. 2020 je datována karta zákazníka, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši 20 728 Kč, externími splátkami ve výši 3 900 Kč a odhadovanými výdaji ve výši 3 000 Kč. Žije v nájemním bytě. Předložil výplatní pásky za měsíce březen a duben 2020 a pracovní smlouvu. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka. Mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 17. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 23 209 Kč a to v 24 měsíčních splátkách po 1 801 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 20 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Dne 17. 10. 2020 je datována karta zákazníka, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši 26 404 Kč, externími splátkami ve výši 4 000 Kč, žádnými interními splátkami u [právnická osoba] a odhadovanými výdaji ve výši 4 000 Kč. Žije v nájemním bytě. Předložil výplatní pásky za měsíce srpen a září 2020 a pracovní smlouvu. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 [právnická osoba] postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 16. 12. 2022. Tímto oznámením byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím žalobkyni do 10 dnů od obdržení oznámení s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 25 000 Kč a 20 000 Kč žalovaný se zavázal tyto částku vrátit formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření obou smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích ustanovení § 86 zákona o č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smluv, tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že poskytl úplné a správné údaje a je schopen smlouvu plnit, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Poskytovat se zejména v otázce výdajů spolehl pouze na tvrzení žalovaného, aniž by se snažil získat ověřené informace o alespoň základních výdajích žalovaného. Navíc v případě druhé smlouvy je uveden zjevně nepravdivý údaj o nulových interních splátkách u věřitele, přestože v té době byl již žalovaný zavázán plnit splátky dle v pořadí prvé smlouvy. Stejně tak údaj o výši výdajů ve výši 3 000 Kč resp. 4 000 Kč je v případě dospělého člověka žijícího v nájemním bytě zjevně naprosto neodpovídající reálnému stavu. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. O tomto důkazním nedostatku byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s tím, že pokud rozhodnou skutečnost neprokáže, vystavuje se nebezpečí minimálně částečného neúspěchu ve sporu. Přes toto poučení soudu žalobkyně další důkazy nenavrhla. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho jsou obě smlouvy o zápůjčce neplatné ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se v obou případech jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z v pořadí prvé neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 13 570 Kč. Plnil-li pak původní věřitel z v pořadí druhé neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného rovněž bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 1 801 Kč Tyto částky je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatných smluv není potřeba provádě