109 C 258/2022-81 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 19 500 Kč s úrokem z prodlení od 16. 9. 2021 do zaplacení vel výši 8,5 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2021 smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 12 000 Kč, žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal celkem 20 000 Kč. V žalobě je uvedeno dále, že předmětem žaloby je pohledávka ve výši 19 500 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru 0 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Následně žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 13. 10. 2022 uhradil částku 3 286 Kč, žaloba byla o tuto částku vzata zpět, kdy žalobkyně navrhovala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 16 211 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 16. 9. 2021 do 13. 10. 2022 z částky 19 500 Kč a od 14. 10. 2022 do zaplacení z částky 16 211 Kč. K doplňujícímu dotazu soudu žalobkyně uvedla, že navrhuje, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 16 211 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 16. 9. 2021 do 13. 10. 2022 z částky 19 500 Kč a od 14. 10. 2022 do zaplacení z částky 16 211 Kč. K dalšímu upřesňujícímu datu žalobkyně uvedla, že správně bere žalobu zpět co do částky 3 286 Kč a navrhuje, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 16 214 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 214 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 3 286 Kč od 16. 9. 2021 do 13. 10. 2022. S ohledem na zpětvzetí žaloby o částku 3 286 Kč soud řízení dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. v této části zastavil. 2. Žalovaný uvedl, že je pravdou, že nějakou částku od [právnická osoba] dostal, ale přesně si nepamatuje, jak to bylo, protože si už nějaké úvěry bral, tyto splatil, ale pak se dostal do problémů. Blíže si nic nepamatoval, když uváděl, že mu je pořád sdělováno, že dluží 30 000 Kč. Kromě částky 3 286 Kč uhradil další splátky a to 17. 11. 2021 500 Kč, 24. 11. 2021 553 Kč, 1. 12. 2021 500 Kč, 13. 1. 2022 596 Kč. 3. Žalobkyně předložila listiny nazvaná smlouva o úvěru [číslo] ze dne 31. 8. 2021, kdy žalovanému mělo být poskytnuto 16 000 Kč, pod stejným číslem smlouvy ze dne 2. 9. 2021 18 000 Kč, 6. 9. 2021 20 000 Kč, 30. 8. 2021 14 000 Kč, 20. 8. 2021 12 000 Kč. Z těchto listin soud neučinil žádný skutkový závěr, když tyto listiny nejsou účastníky podepsány, a to ani elektronicky. 4. Z výpisu z účtu [právnická osoba] soud zjistil, že z účtu společnost [právnická osoba] na účet na jméno žalovaného bylo dne 23. 8. 2021 zasláno 12 000 Kč, 1. 9. 2021 2 000 Kč, 2. 9. 2021 2 000 Kč, 6. 9. 2021 2 000 Kč, 31. 8. 2021 2 000 Kč (celkem 20 000 Kč). 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Dle seznamu postoupených pohledávek pod [číslo] byla také postoupena pohledávka za žalovaným. 6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby vytvořené dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný na účet [číslo] zaslal dne 17. 11. 2021 500 Kč, 24. 11. 2021 553 Kč, 1. 12. 2021 500 Kč, 13. 10. 2022 3 286 Kč, 13. 1. 2022 595 Kč. 7. Z e-mailu s adresou [email] ([právnická osoba] [číslo]) soud zjistil, že žalovanému je sdělováno, že stále neevidují uhrazený dluh vůči [právnická osoba], dlužná částka 24 024 Kč má být obratem uhrazena na účet [číslo]. 8. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, jež uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, když smlouva o postoupení byla uzavřena dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto tvrzení však prokázáno nebylo, jelikož listiny, které žalobkyně soudu zaslala a měly prokazovat uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě (smlouva o úvěru [číslo]), nejsou účastníky podepsány, a to ani elektronicky. Smlouva o úvěru může být uzavřena v jakékoliv formě, ale toto prokázáno nebylo, když se žalobkyně k jednání u soudu nedostavila a nemohla být v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní. Soud nad rámec shora uvedeného dodává, že i kdyby bylo prokázáno, že účastníci smlouvy o úvěru tuto uzavřeli ve formě písemné, jedná se o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného, což v žalobě tvrzeno není a nejsou navrhovány důkazy k prokázání tvrzení. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet vedený na jméno žalovaného postupně částku 20 000 Kč, což bylo prokázáno výpisy z banky, kdy 23. 8. 2021 byla zaslána částka 12 000 Kč, 1. 9. 2021 2 000 Kč, 2. 9. 2021 2 000 Kč, 6. 9. 2021 2 000 Kč, a 31. 8. 2021 2 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2 991 odst. 1 o. z. je tak žalovaný povinen plnit z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Bylo prokázáno výpisy z účtu, že žalovaný dne 17. 11. 2021 uhradil 500 Kč, 24. 11. 2021 553 Kč, 1. 12. 2021 500 Kč a 13. 10. 2022 3 286 Kč a 13. 1. 2022 595 Kč. Žalovaný tak celkově uhradil 5 494 Kč. Jelikož žalobkyně se domáhala úhrady částky 19 500 Kč z titulu neuhrazené jistiny, soud z této částky 19 500 Kč po odečtení částky 3 286 Kč částečného zpětvzetí odečetl další platby, které žalovaný uhradil, jak je uvedeno shora, a žalovaného zavázal k úhradě částky 14 066 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 25. 3. 2022 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě stejného data, 4. 4. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, proto jí soud přiznal úrok v takovéto výši, když nelze překročit žalobní návrh (úroky z prodlení jsou stanoveny dle ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na shora uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 3 989 Kč. Celé náklady řízení by činily 5 114 Kč, tyto sestávají z částky 900 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 300 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály. Za sepis částečného zpětvzetí byl přiznán jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 900 Kč a 300 Kč za režijní paušál. Z výše uvedených částek 21 % DPH činí 714 Kč, na nákladech byl také přiznán zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyně měla úspěch v částce 14 066 Kč a k této částce byla připočtena částka 3 286 Kč za částečnou úhradu, která však byla učiněna až po zahájení řízení, jelikož řízení bylo zahájeno dne 20. 7. 2022 a tato částka byla uhrazena 13. 10. 2022. Žalobkyně měla ve věci úspěch v 89%, v 11% neúspěch. Při odečtení neúspěchu od úspěchu bylo žalobkyni přiznáno 78% z celkových nákladů řízení.