110 C 256/2022-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně v žalobě doručené soudu dne [datum] skutkově tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo financování automobilu tov. zn. [příjmení] [jméno] [příjmení] (6Y) [příjmení] - 1.4 TDI Classic, [anonymizováno], rok výroby 2003 (dále jen„ předmět financování“). Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří obchodní podmínky [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ OP“) a sazebník poplatků (dále jen„ sazebník“), se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy a OP peněžní prostředky („ úvěr“), přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalovaný uzavřením smlouvy projevil svůj výslovný souhlas s tím, že úvěr poskytnutý žalovanému smlouvou k účelu dle smlouvy bude žalobkyni uhrazen přímo dodavateli předmětu financování, tj. společnosti [právnická osoba] (dále také jako„ dodavatel“), jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena (viz mandátní smlouva). Žalovaný na základě předávacího protokolu ze dne [datum] převzal od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedl jakékoli výhrady. Žalobkyně dostála svému závazku ze smlouvy a poskytla žalovanému úvěr ve výši 53 458 Kč. Výše úvěru byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (59 398 Kč) a přímou platbou (5 940 Kč). Úvěr byl poskytnut žalovanému k rukám dodavatele v souladu s čl. 9 odst. 9.1 OP dne [datum] (viz potvrzení o poskytnutí úvěru). Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, činí 95 472 Kč. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu § 2040 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úhrady veškerých pohledávek žalobkyně za žalovaným (viz čl. 2 smlouvy). Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 652 Kč, sestávajících se z měsíční splátky úvěru a úroku splatných nejpozději vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný uhradil 36 úvěrových splátek, jak to plyne z přehledu plateb, přičemž běh dalšího splácení narušila pojistná událost v podobě totální škody na předmětu financování. Na základě pojistné události - totální škody, která se stala dne [datum], žalobkyně na základě OP žalovaného vyzvala dne [datum] k jednorázové úhradě zbývajícího odúročeného dluhu ve výši 23 452 Kč, nejpozději ke dni [datum]. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, žalobkyně ho znovu obeslala dne [datum] s výzvou k dozajištění dlužné částky do [datum]. Jelikož žalovaný opět nikterak nereagoval, žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá úhrady 23 452 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od [datum] do zaplacení a dále úhrady smluvní pokuty ve výši 2 415,56 Kč (v souladu se sazebníkem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 23 452 Kč od [datum] do dne podání žaloby, tj. do [datum]). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně, z úvěrové smlouvy [číslo] (čl. 15 – 18 spisu), z úvěrových podmínek ze dne [datum] (čl. 19 – 26v spisu) a ze sazebníku ze dne [datum] (čl. 27 – 27v spisu) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným [datum] úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo financování automobilu tov. zn. [příjmení] [jméno] [příjmení] (6Y) [příjmení] - 1.4 TDI Classic, [anonymizováno], rok výroby 2003 (dále jen„ předmět financování“). Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky ze dne [datum] (dále také jako„ OP“) a sazebník poplatků (dále jen„ sazebník“). Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne úvěr na koupi zboží – předmětu financování ve výši pořizovací ceny 59 398 Kč po odpočtu přímé platby hrazené klientem ve výši 5 940 Kč, tedy úvěr ve výši 53 458 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, včetně sjednaného příslušenství, uhradit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 2 652 Kč sestávající se ze splátky úvěru a úroku splatných nejpozději k 25. dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 42,55 % a RPSN ve výši 52,36 %. Úvěr byl poskytnut žalovanému k rukám dodavatele předmětu financování společnosti [právnická osoba] v souladu s obchodními podmínkami (viz potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru čl. 34 a mandátní smlouva čl. 36 – 39v spisu). Uzavřením smlouvy o úvěru došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu § 2040 o. z., přičemž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úhrady veškerých pohledávek žalobkyně za žalovaným (viz čl. 2 smlouvy). 4. Z protokolu o předání automobilu (čl. 35) soud zjistil, že žalovaný převzal od společnosti [právnická osoba] předmět financování, tj. automobil [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] v 16,20 hodin. 5. Z přehledu plateb (čl. 28) a z tabulky umoření (čl. 29 – 30) soud zjistil, že žalovaný za období od [datum] do [datum] uhradil celkem na poskytnutý úvěr částku ve výši 75 770 Kč. 6. Z tvrzení žalobkyně, z čestného prohlášení (čl. 48), z přípisu z [datum] a dodejky k přípisu (čl. 49 – 49v), z přípisu ze [datum] (čl. 51) a z odstoupení od úvěrové smlouvy a dokladu o odeslání (čl. 52 – 53) soud zjistil, že na základě pojistné události – totální škody na předmětném vozidle, ke které došlo dne [datum], byla žalobkyni vyčíslena částka pro předčasné doplacení úvěrové smlouvy ve výši 23 452 Kč, přičemž přípis z [datum], v němž byl vyzván k úhradě do [datum] byl žalovanému doručen [datum], kdy se dostal do sféry jeho dispozice a z přípisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že na základě hlášení pojistné události ze dne [datum] je oprávněna od smluvních podmínek úvěrové smlouvy po žalovaném požadovat další zajištění závazku v případě, že stávající zajištění bude nedostatečné. Z důvodu totální škody na předmětu financování k takové události došlo, a proto byl žalovaný požádán o poskytnutí dozajištění předmětného úvěru do [datum]. Dne [datum] žalobkyně od předmětné úvěrové smlouvy a od smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva odstoupila z důvodu, že žalovaný podstatně porušil ujednání obsažená v obchodních podmínkách v tom smyslu, že byl vyzván přípisy z [datum] a [datum] k poskytnutí dozajištění úvěru z toho důvodu, že předmět financování je po totální škodě, a však žádné dozajištění neposkytl. Odstoupení bylo žalovanému doručeno [datum] (uvedeného dne se dostalo do sféry jeho dispozice). Dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě 30 773,57 Kč, kdy se jedná o neuhrazenou úvěrovou smlouvu a dále o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, se kterou je žalovaný v prodlení. K úhradě mu stanovil lhůtu do [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou čl. 54 a poštovním podacím archem čl. 55). 7. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně dodavateli předmětu financování společnosti [právnická osoba], jehož prostřednictvím byla úvěrová smlouva uzavřena (viz mandátní smlouva) jistinu úvěru ve výši 53 458 Kč (59 398 Kč – 5 940 Kč) a žalovaný se tuto částku s úroky zavázal vrátit žalobkyni formou splátek, tak jak je shora uvedeno. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 8. V žalobě absentují ja