115 C 374/2023-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 053 Kč s úroky z prodlení uvedenými ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově s [adresa] na ulici [ulice] v [obec] - [část obce] a dne 30. 9. 2017 uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání tohoto bytu. Nájemní poměr skončil dne 31. 3. 2021 uplynutím sjednané doby nájmu. Žalobkyně se domáhá po žalovaném úhrady částky 26 053 Kč představující cenu za služby poskytované žalovanému v souvislosti s bydlením v období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021. Žalovaný dosud neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2023. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 8. 12. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní bytový dům s [adresa] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce]. 6. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli dne 30. 9. 2017 žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě s [adresa] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce] (dále jen„ Byt“), nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 28. 2. 2018. Z Dodatku [číslo] k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že doba nájmu byla prodloužena do 31. 8. 2018. Z Dodatku [číslo] k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že doba nájmu byla prodloužena do 31. 8. 2019. Z Dodatku [číslo] k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že doba nájmu byla prodloužena do 31. 8. 2020. 7. Z evidenčního listu platného od 1. 9. 2020 soud zjistil, že měsíční platba za nájemné a služby související s užíváním Bytu činila 10 320 Kč. 8. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu bylo zjištěno, že žalovanému vznikl za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 nedoplatek na ceně za služby poskytované v souvislosti s bydlením ve výši 26 053 Kč splatný dne 31. 7. 2022. 9. Z dopisu ze dne 9. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Z poštovního archu bylo zjištěno, že dne 9. 8. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného. 10. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobkyně, přičemž za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 vznikl žalovanému nedoplatek na ceně za služby poskytované v souvislosti s bydlením ve výši 26 053 Kč se splatností dne 31. 7. 2022. Žalovaný je v řízení pasivní, žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud neuhradil ničeho na tomto nedoplatku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podání žaloby. 11. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v souladu s § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy žalobkyně jako pronajímatel předala žalovanému jakožto nájemci Byt a žalovaný byl oprávněn po dobu nájmu Byt užívat a byl povinen platit žalobkyni sjednané nájemné a cenu za služby poskytované v souvislosti s užíváním Bytu (§ 2246 o. z., § 2247 odst. 4 o. z.). Žalovaný dosud neuhradil žalobkyni cenu za služby poskytnuté žalovanému v souvislosti s užíváním Bytu v období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 26 053 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky žalobkyni včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náklady řízení ve výši 10 045,40 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 043 Kč, odměna zástupce žalobce za 3 úkony právní pomoci (tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby) ve výši 6 540 Kč (tj. 3 x 2 180 Kč) podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), režijní paušály k těmto 3 úkonům právní pomoci ve výši 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% DPH ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 1 562,40 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.