115 C 77/2023-56 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 7. 2022 a doplněnou dne 5. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 250 Kč s úrokem ve výši 5 673,96 Kč, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1 861,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela dne 20. 12. 2019 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku navýšenou o úrok ve výši 5 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč a poplatek za režim hotovostních splátek ve výši 10 000 Kč v pravidelných 60. týdenních splátkách ve výši 750 Kč. Dosud žalovaný uhradil částku 3 750 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovaným v rámci karty zákazníka, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dalších zdrojů. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 4. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 20. 12. 2019 (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o 20 000 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úrok ve výši 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, to vše v 60. týdenních splátkách ve výši 750 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 25 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok za poskytnutou částku ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 12. 2019 (tj. v den podpisu Smlouvy) poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, bydlí v nájmu, je osobou samostatně výdělečně činnou s měsíčním příjmem ve výši 51 152 Kč, pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 25 331 Kč, tj. výdaje na bydlení ve výši 6 631 Kč, osobní výdaje ve výši 15 000 Kč, splátky dalších úvěrů ve výši 3 700 Kč. 7. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je osobou podnikající pod [IČO]. 8. Z faktury [příjmení] 2019 bylo zjištěno, že ji vystavil dne 30. 9. 2019 žalovaný, faktura zní na částku 45 080 Kč se splatností dne 14. 10. 2019. 9. Z faktury [příjmení] 2019 bylo zjištěno, že ji vystavil dne 31. 10. 2019 žalovaný, faktura zní na částku 51 887,50 Kč se splatností dne 14. 11. 2019. 10. Z faktury [příjmení] 2019 bylo zjištěno, že ji vystavil dne 31. 11. 2019 žalovaný, faktura zní na částku 56 490 Kč se splatností dne 14. 12. 2019. 11. Ze smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že ji podepsal dne 15. 5. 2018 jako nájemce žalovaný, smlouva není kompletní. 12. Z výpisů z účtu soud neučinil žádná skutková zjištění, jelikož není zřejmé, o účet jaké osoby se jedná, komu a za jakým účelem jsou zasílány měsíční platby ve výši 5 831 Kč a platba ve výši 700 Kč. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni. 14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo zasláno žalovanému poštou dne 4. 2. 2022. 15. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky nejpozději do 29. 4. 2022 s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 19. 4. 2022 poštovní zásilku na adresu žalovaného. 16. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci. 17. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 20. 12. 2019 žalovanému částku 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky v celkové výši 20 000 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr společnost [právnická osoba] vycházela z informací od žalovaného (karta zákazníka) a z faktur vystavených žalovaným a splatných v říjnu až prosinci 2019. 18. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 20. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 22. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 23. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, moh