116 C 29/2023-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 41 731 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 235,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 069,25 Kč, dále pak se zákonným a smluvním úrokem ve výši 24,57 % z částky 29 663,01 Kč od [datum] do zaplacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou, došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy. Právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, přičemž žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z předložených dokladů, zejména pak z pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o zápůjčku či nájemní smlouvu a zaznamenány do tabulky ověřených dokumentů. Žalovaná uvedla, že předmětné údaje byly poskytnuty pravdivě, v opačném případě by se vystavila nebezpečí trestního stíhání pro úvěrový podvod. Současně žalobkyně uvádí, že v případě, že nedošlo k řádnému zkoumání úvěruschopnosti, pak tato povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Úvěr byl poskytnut ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala v souvislosti se zápůjčkou uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 376 Kč, z toho 11 982 Kč na kapitalizovaných úrocích s úrokovou sazbou 24,57 % ročně, dále poplatek za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 8 072 Kč. Žalovaná měla dluh uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 466 Kč s poslední splátkou [datum] Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně odesláno dopisem zaslaným doporučeně. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila celkem částku 20 000 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná byla o úhradu dluhu vyzvána předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému soudem se nedostavila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: dne [datum] žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr a došlo k vyplnění zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že bydlí jako nájemník, je vdaná, pracuje na plný pracovní úvazek jako kuchařka s příjmem 17 000 Kč, přičemž další příjmy domácnosti činí 44 000 Kč. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 4 000 Kč. Zaměstnání bylo ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Žalovaná uvedla, že poskytuje pravdivé informace, žádost je datována a podepsána (viz žádost o úvěr ze dne [datum]). Následně byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem 20 054 Kč s úrokem ve výši 11 982 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 8 072 Kč s pojištěním ve výši 2 322 Kč, celková dlužná částka činí 62 376 Kč a výše první splátky 3 466 Kč s celkovým počtem 18 měsíčních splátek. Úvěr byl poskytnut v hotovosti. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla zaslána do sféry žalované (viz výzva ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částku 20 000 Kč. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částky 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit během 18 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek ve výši 3 466 Kč, celkem se zavázala uhradit 62 376 Kč. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. 5. U jednání dne [datum] byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Současně byl poučen o důsledcích nesplnění této výzvy. Právní zástupce žalobkyně další důkazní návrhy neučinil. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. V důsledku shora uvedeného je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalované částku 40 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 20 000 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 20 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum], a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní výzvě. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.