117 C 202/2023-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 65 011,70 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně s odůvodněním, že rozhodnutím Okresního soudu v Karviné sp. zn. 36 D 2432/2020 bylo rozhodnuto o pozůstalosti [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], zemřelého [datum], tak, že žalovaní nabyli dědictví bez výhrady soupisu. Žalovaní jdou dědici zůstavitele ze zákona a výše dědictví převyšuje mnohonásobně žalovanou pohledávku, proto žalovaní za dluhy zůstavitele odpovídají. Žalobkyně se do dědického řízení po zůstaviteli přihlásila se svou pohledávkou z titulu smlouvy o úvěru ve výši 172 832,35 Kč. Předmětná úvěrová smlouva [číslo] byla mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřena dne [datum] za účelem zaplacení dluhů. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla [jméno] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ původní dlužník“) úvěr ve výši 280 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně a poplatkem za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 2 800 Kč ve splátkách po 5 256 Kč měsíčně počínaje měsícem lednem 2016. Mezi žalobkyní a původním dlužníkem bylo sjednáno připisování úroků k jistině úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost původního dlužníka, kdy vycházela z příjmu uvedeného žalovaným v žádosti o úvěr, který byl ověřen na základě příchozích transakcí na bankovním účtu žalovaného, výdaje původní dlužník v žádosti uvedl v nulové výši, proto žalobkyně stanovila výdaje původního dlužníka po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních výdajů na bydlení, a to na částku 7 656 Kč. Původní dlužník uvedl v žádosti o úvěr splátky dalších závazků ve výši 541 Kč. Dále žalobkyně prověřila původního dlužníka ve všech dostupných bankovních i nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a rejstříku centrálních exekucí, kdy získala celkovou představu o jeho bonitě. Dotazem na CCB a vlastních systémů žalobkyně zjistila, že původní dlužník má u žalobkyně zřízen kontokorentní úvěr s limitem 14 000 Kč a s orientační splátkou 1 167 Kč a spotřebitelský úvěr se splátkou 6 830 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti konsolidován, a dále úvěr mimo žalobkyni se splátkou 541 Kč. Splátka nového úvěru činila 5 258 Kč, nové splátkové zatížení původního dlužníka tedy činilo 6 966 Kč. Příjem původního věřitele byl shledán jako dostatečný k pokrytí splátek i životních nákladů původního dlužníka. Původní dlužník poskytnutý úvěr řádně splácel do října 2020, resp. úvěr byl splácen do října 2022. Od měsíce listopadu 2022 již nebylo uhrazeno ničeho. Celkem bylo na úvěr zaplaceno 399 700,70 Kč. S ohledem na výsledek dědického řízení původního dlužníka vyzvala žalobkyně oba žalované k zaplacení dluhu v termínu do [datum] s tím, že zůstatek úvěru se stal splatným dne [datum]. Žalovaní svou povinnost nesplnili a pohledávku žalobkyně nezaplatili. Žalovaná pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 65 011,70 Kč, když veškeré poplatky a úroky již byly zaplaceny. 2. Žalovaná 1. s žalobou nesouhlasila, měla za to, že by případně dluh měl být rozdělen na dvě poloviny, když za něj odpovídají oba dědicové. Žalovaný 2. se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný 2. bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného 2. a žalobkyně, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] (dále jen„ původní dlužník“) úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala původnímu dlužníkovi poskytnout úvěr v celkové výši 280 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 5 256 Kč nejpozději do [datum]. Úvěr byl v části 219 571 Kč poskytnut za účelem konsolidace úvěru č. [bankovní účet], který byl původnímu dlužníkovi dříve poskytnut žalobkyní, zbývající část úvěru měla být původnímu dlužníkovi poskytnuta bezúčelově na úvěrový účet uvedený ve smlouvě. Měsíční splátky byly splatné vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum]. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Dle článku 3.1 Smlouvy se úroky z úvěru stanou součástí jistiny úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplácení úvěru a také v den, kdy věřitel uplatní své právo na okamžité splácení úvěru. Součástí jistiny úvěru se v den její splatnosti stanou také veškeré ceny vyúčtované v souvislosti s úvěrem. Součástí jistiny úvěru se však nestávají úroky z prodlení, ceny za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr a cena za správu úvěru, úhrada za dodržování pojištění ani případná náhrada za předčasné splácení úvěru. Dle článku 8 Smlouvy je žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný mimo jiné v případě, že se původní dlužník dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než tří měsíců nebo se dostanou do prodlení se splácením více než dvou splátek. V tom případě byl původní dlužník povinen jednorázově zaplatit všechny dluhy z úvěru, a to ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy žalobkyně. V případě, že původní dlužník neuhradí splátku úvěru řádně a včas, je povinen platit řádný úrok z úvěru a navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a také náklady žalobkyně spojené s případným vymáháním úvěru. Přílohou a součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Ceník žalobkyně (prokázáno Smlouvou o úvěru ze dne [datum] a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost původního dlužníka, kdy vycházela z informací sdělených původní dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum]. V této žádosti původní dlužník uvedl příjem ve výši 20 299 Kč a splátky dalších úvěru ve výši 7 997 Kč. Dále měla žalobkyně k dispozici výpis z běžného účtu původního dlužníka, ze kterého bylo ověřeno, že původnímu dlužníkovi je vyplácen starobní důchod ve výši 20 299 Kč, jiné příjmy nemá. Ze svého bankovního účtu rovněž původní dlužník splácel úvěr ve splátkách po 6 830 Kč a v období od [datum] do [datum] byl původní dlužník na svém účtu v mínusovém zůstatku. Jednotlivé výdaje původního dlužníka z výpisu z jeho účtu nelze ověřit, když odchozí transakce jsou prováděny platbou kartou a případně výběrem hotovosti (prokázáno nezávaznou žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] a výpisem z bankovního účtu původního dlužníka za období od [datum] do [datum]). Úvěr byl původním dlužníkem v celé výši čerpán způsobem sjednaným ve smlouvě, původní dlužník na svůj dluh uhradil žalobkyni částku v celkové výši 399 700,70 Kč (prokázáno interními záznamy žalobkyně a výpisem z úvěrového účtu původního dlužníka). Dne [datum] původní dlužník zemřel. Žalobkyně se se svou pohledávkou za původním dlužníkem v celkové výši 172 832,35 Kč přihlásila do pozůstalostního řízení původního dlužníka vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 36 D 2432/2020. Usnesením Okresního soudu v Karviné č. j. 36 D 2432/2020-95 ze dne 17. 3. 2021, které nabylo právní moci dne [datum], byla schválena dohoda dědiců (žalovaných 1. a 2.) o rozdělení pozůstalosti, kterou se mimo jiné dědicové zavázali uhradit pohledávku žalobkyně (prokázáno přihláškou pohledávky do dědického řízení ze dne [datum] a usnesením Okresního soudu v Karviné č. j. 36 D 2432/2020-95 ze dne 17. 3. 2021). Oba žalovaní byli žalobkyni opakovaně vyzýváni k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], výzvami ze dne [datum], výzvami ze dne [datum] a přiloženými doručenkami a podacími archy). 4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a původním dlužníkem [jméno] [celé jméno žalovaného] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla původnímu dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 280 000 Kč, z části na konsolidaci dřívějšího závazku u žalobkyně a ve zbývající části na bankovní účet původního dlužníka. Úvěr měl být splácen spolu se sjednaným úrokem pravidelnými měsíčními splátkami. Původní dlužník úvěr čerpal v celé výši a na svůj dluh uhradil žalobkyni částku v celkové výši 399 700,70 Kč. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěru