106 C 396/2023-90 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 5. 9. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 006,25 Kč příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu revolvingovém úvěru [číslo] dne 8. 9. 2020, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 16,9 % ročně a dále poplatky dle platného ceníku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelný měsíčních splátek ve výši 600 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, dostal se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne 25. 11. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem, tyto byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních i externích databázích, bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra ČR. [příjmení] porovnávala příjem klienta, jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSU. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a při zkoumání úvěru schopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by bránila v poskytnutí úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 12 006,25 Kč na jistině, dále částku 2 634,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % z dlužné jistiny úvěru od 7. 2. 2022 do 17. 7. 2023, částku ve výši 1 466,11 Kč na zákonem úroku z prodlení za období od 27. 8. 2022 do 17. 7. 2023, dále smluvní úrok ve výši 15 % z dlužné částky 12 006,25 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 12 006,25 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzývala žalovaného před podání žaloby k plnění, avšak bezúspěšně. Písemným podáním, doručeným soudu dne 14. 12. 2023, žalobkyně doplnila, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 31 037 Kč a na úvěr uhradil splátky v celkové výši 37 171,28 Kč. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 24. 1. 2024, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 8. 9. 2020, že žalovaný označený jménem, příjmením, rodným číslem, dokladem totožnosti, trvalým pobytem Národní třída [číslo], [obec], žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že působí jako OSVČ s [IČO]. Jeho hlavní měsíční příjem je ve výši 27 239 Kč, příjem je doložen přiznáním k dani z příjmu fyzické osoby, ostatní příjmy jsou 0. Měsíční výdaje – nájem 6 500 Kč, ostatní pravidelné výdaje 0, splátky klienta mimo ČS 0, splátky úvěru 0. Žádost je žalovaným osobně podepsána. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 9. 2020 vzal soud za prokázáno, že smluvní stany se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, úvěr je poskytnut jako spotřebitelský, neúčelový, s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání splacené částí úvěru (revolvingový úvěr). Úvěr je vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Peníze z úvěru může klient čerpat po celou dobu trvání smlouvy i opakovaně. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 600 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Smlouva byla žalovaným podepsána dne 8. 9. 2020. Z Přiznání k dani příjmu fyzických osob za zdaňovací období rok 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný [celé jméno žalovaného], bytem [anonymizováno] třída [číslo], [obec] podává přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy základ daně po odečtení ztráty činí 261 498 Kč, daň činí 39 210 Kč. Příjmy jsou stanoveny ve výši 653 746 Kč, výdaje ve výši 392 248 Kč, rozdíl ve výši 261 498 Kč. Daň po uplatnění slevy činí 14 370 Kč. Z Výpisu z úvěrového účtu za období od 8. 9. 2020 do 31. 10. 2022 vzal soud za prokázáno, že účet byl založen dne 8. 9. 2020. Z účtu bylo vyčerpáno celkem 31 037 Kč a uhrazeno 37 171,28 Kč. Z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 24. 10. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že je povinen uhradit dluh na účtu [bankovní účet] nejpozději do 25. 11. 2022 s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude se požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše činí 18 481 Kč. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 26. 11. 2022 vzal za prokázáno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že na základě předchozí upomínky došlo ke dni 25. 11. 2022 k zesplatnění celé zbývající částky úvěru a ke dni 25. 11. 2022 celkový dluh činí 20 906 Kč. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 18. 7. 2023 vzal soud za prokázáno, že žalovaný je právním zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající z úvěru [číslo] který byl ke dni 25. 11. 2022 zesplatněn. Dluh činí 16 116,47 Kč. Žalovaný je vyzýván k plnění ve lhůtě 5 dnů ode dne odeslání výzvy. Z Poštovního podacího archu ze dne 19. 7. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně uvedeného dne odesílal žalovanému korespondenci. Na základě prvého dokazování činí soud v závěru o tomto skutkovém stavu: dne 8. 9. 2020 uzavřeli žalobkyně s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy žalovanému bylo umožněno čerpat úvěr do výše úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s tím, že úvěr je veden na úvěrovém účtu [bankovní účet] a žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Dopisem ze dne 26. 11. 2022 sdělila žalobkyně žalovanému, že úvěr z důvodu nehrazení zesplatnila ke dni 25. 11. 2022. Žalovaný za celou dobu trvání úvěru vyčerpal na úvěr částku 31 037 Kč a uhradil částku 37 171,28 Kč. Výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 7. 2023, odesílanou dne 19. 7. 2023, byl žalovaný vyzýván k plnění neuhrazeného úvěru [číslo]. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 8. 9. 2020 uzavřená ve smyslu ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Smlouva o revolvingovém úvěru. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Žalobkyně v řízení tvrdila, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným. V rámci posouzení úvěru schopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních i externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a při zkoumání úvěru schopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by bránila v poskytnutí úvěru. Ve věci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila soudu výpis z úvěrového účtu žalovaného, přiznání k dani z p