116 C 364/2023-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky shora uvedené. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako„ banka“). [příjmení] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě odst. 2.1. této smlouvy poskytla banka žalované finanční prostředky ve výši 130 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1. smlouvy zavázala platit úrok ve výši 18,99 % p.a. a dále dle 4.2. poplatky dle platného ceníku. Dle předmětné smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Poplatky v celkové výši 334 Kč byly účtovány následujícím způsobem: 1x 304 Kč a 1x 30 Kč cena za pojištění, která byla sjednána v odst. 7.1. smlouvy a účtována dle odst. [číslo] ceníku. Žalovaná se dle odst. 3.1. smlouvy zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve výši 2 694 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle odst. [číslo] o úvěru má banka právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy banky k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila banka svého práva a prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Právní předchůdkyně, při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 134 673,11 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 334 Kč, částku 5 065,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,99 % p.a. počítaného z jistiny úvěru do [datum], částku ve výši 4 937,99 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do [datum] a dále smluvní úrok 18,99 % p.a. z částky 134 673,11 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 134 673,11 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaná a ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobkyni nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 135 007,11 Kč. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smluv o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy byla pohledávka postoupena z [právnická osoba], na [právnická osoba], a.s., a následně dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni (dříve [právnická osoba]). Uvedené bylo prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek, včetně příloh. Žalovaná byla o postoupení informována dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum], které byly téhož dne zaslány na její korespondenční adresu (viz oznámení z uvedených dat, včetně podacích archů ze dne 12. 9. a [datum]). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba], a žalovanou, uzavřena smlouva o úvěru, na základsě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 130 000 Kč a úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] se splatností do [datum] a úrokovou sazbou 18,99 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet vždy k 20. dni kalendářního měsíce s první splátkou [datum] ve výši 2 694 Kč a poslední splátkou ve výši 132 Kč dne [datum]. Celkový počet splátek činil 95. Součástí smlouvy byly VOP a ceník (viz úvěrová smlouva, VOP, ceník). [příjmení] 130 000 Kč byla žalované poskytnuta dne [datum], za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila 10 142 Kč (viz výpis z úvěrového účtu). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto byla dne [datum] vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána téhož dne (viz předžalobní výzva a podací arch ze dne [datum]). Žalobkyně předložila soudu pracovní smlouvu zaměstnavatele žalované spolu s potvrzením zaměstnavatele [právnická osoba] práce o výši mzdy, která činí za posledních 7 měsíců 19 811 Kč, přičemž srážky ze mzdy prováděny nejsou, jmenovaná pracuje jako skladnice od [datum] a pracovní poměr je na dobu neurčitou (potvrzení ze dne [datum] a pracovní smlouva). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel zapůjčil žalované 130 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částky vrátit během 95 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek po 2 694 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena pracovní smlouva a potvrzení o výši příjmů, nebyly tvrzeny výdaje žalované a rovněž nebyly předloženy jakékoliv listiny prokazující výdaje žalované. K jednání dne [datum] se právní zástupce žalobkyně nedostavil a nemohlo mu být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 130 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby 10 142 Kč a výše bezdůvodného obohacení pak činí rozdíl mezi těmito částkami, tj.