11 C 153/2020-57 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Žalobce se domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, dále požadoval náhradu nákladů řízení. 2. Elektronický platební rozkaz byl ve věci vydán Okresním soudem v Kroměříži dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], který byl zrušen usnesením ze dne [datum] podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.), protože se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k návrhu (žalobě) přes písemnou výzvu soudu nevyjádřila. 4. Žalované bylo doručováno na adresu [adresa žalované] (okres [okres]), což je adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel od [datum]. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu z následujících důvodů. Žalovaná nemá datovou schránku. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, neuvedla tak adresu místa v České republice, na kterou jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Dále žalovaná jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému základních registrů, na kterou jí mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. Na uvedenou adresu byly soudem žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva podle § 115a o.s.ř. žalované doručeny fikcí doručení dne [datum]. 5. Usnesením pod č.j. 11 C 153/2020-51 dne 24.9.2020 soud vyzval žalobce i žalovanou, aby v 10ti denní lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu, žalovaná se nevyjádřila. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den [datum]. 7. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, a dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a výpisem z centrální evidence obyvatel ohledně žalované. 8. Skutkový stav byl zjištěn takto: Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni [datum], s předmětem podnikání mj. provozování tramvajové a trolejbusové dráhy na území [územní celek]. Žalovaná je osobou fyzickou. 9. Žalovaná cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobcem, tramvají – [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Při přepravní kontrole žalobcem v čase [údaj o čase] hodin v místě zastávky [ulice] nádraží v městě [obec] se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná byla žalobcem pověřenou osobou na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] totožnost žalované byla ověřena z dokladu totožnosti. Zápis žalovaná převzala a podepsala. V zápise zapsána adresa [adresa žalované]. 10. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Jízdné a přirážka zůstaly nedoplaceny, nebyly zaplaceny ani v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 5. kalendářní den ode dne uložení přirážky, kdy žalobce poskytuje možnost uhradit přirážku ve snížené výši ([částka]). Součástí zápisu o provedené přepravní kontrole jsou Informace pro cestující, kde jsou uvedeny informace o zaplacení jízdného a přirážky následně po provedené přepravní kontrole. 11. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jak tedy vyplývá z citovaného ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 12. Právní posouzení věci: Mezi provozovatelem městské hromadné dopravy – žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z. a zvláštních právních předpisů, na straně žalované však došlo k porušení smluvních povinností, neboť cestovala bez platné jízdenky. Žalovaná proti nároku žalobce nevznesla žádné námitky. Soud vzal za prokázané tvrzení žalobce, že dluh na jízdném a přirážce není doposud uhrazen. Žalobce má nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky k jízdnému ve výši l [částka], a to podle § 37 odst. 5 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky č. l75/2000 Sb., a o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a smluvních přepravních podmínek žalobce. Výše přirážky k jízdnému je dána smluvními přepravními podmínkami. Soud vzal za prokázané, že žalovaná žalobci doposud dluží žalovanou částku, s úhradou se ocitla v prodlení. Dlužnou částku neuhradila ani na předžalobní upomínku ze dne [datum] zaslanou na zjištěnou adresu. Za toto prodlení nese odpovědnost. Proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z. od prvního dne prodlení, když datum splatnosti byl v den provedené přepravní kontroly. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí 10% (prodlení nastalo v [anonymizováno] pololetí roku [rok]). Žalobce má nárok na zaplacení úroku z prodlení až do zaplacení dluhu. 13. Žalobci byly přiznány náklady řízení podle § l42 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění prostřednictvím svého právního zástupce, která byla dána k přepravě dne [datum] Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení. 14. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud odměnu podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (3 x [částka]), 3 x [částka] režijní paušál podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, a to za 3 úkony právní služby, a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], tj. 21 % z částky [částka], která patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013 s tím, že osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Soud dospěl k závěru, že přiznané náklady řízení podle shora citovaného ustanovení jsou přiměřené uplatněnému nároku žalobce a vylíčení potřebných rozhodujících skutečností. Úkony právní služby jsou příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění. 15. Lhůta ke splnění povinnosti je dána § 160 odst. l část věty po středník o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro stanovení jiné lhůty k plnění. 16. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Podle § 157 odstavec 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.