16 C 157/2021-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalované úhrady nákladů řízení ve výši 2 313 Kč a zaplacení: a) částky 11 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 714 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1918,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení; b) částky 10 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 888,15 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 377,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 947,69 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 23,72 % ročně z částky 7 947,69 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO]: a) dne 20. 10. 2017 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje dnem 27. 10. 2017 nejpozději do 30. 11. 2018. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 720 Kč, kdy poslední platba byla učiněna dne 25. 1. 2018. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho, b) dne 22. 7. 2017 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 29. 7. 2017 nejpozději do 1. 9. 2018. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 7 080 Kč, kdy poslední platba byla učiněna dne 25. 1. 2018. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho. 3. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 4. Na výzvu soudu žalobkyně dne 29. 7. 2021 (č.l. 42-49) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, a to na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek a složenek. Tyto doklady však nemá k dispozici. Z karet zákazníka bylo uvedeno, že je zaměstnána jako [anonymizována dvě slova] s měsíčním příjmem 12 500 Kč, pobírá podporu ve výši 6 925 Kč, nemá půjčku u jiné společnosti. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. 6. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 9. Ze smlouvy [číslo] ze dne 20. 10. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou (viz smlouva č.l. 28-29) bylo ověřeno, že žalované byl v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje dnem 27. 10. 2017 nejpozději do 30. 11. 2018. 10. Ze smlouvy [číslo] ze dne 22. 7. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou (viz smlouva č.l. 24-25 bylo ověřeno, že žalované byl v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 29. 7. 2017 nejpozději do 1. 9. 2018. 11. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku ze dne 19. 10. 2017 (č.l. 32-33) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela v nájmu s jedním nezaopatřeným dítětem. Její celkové příjmy činily 19 425 Kč, kdy z toho částku 6 925 Kč představovala státní podpora. Výdaje činily 12 350 Kč a použitelný příjem tak činil 7 075 Kč. V době uzavření smlouvy měla žalovaná již jeden závazek vůči dané společnosti ve výši 10 000 Kč. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku ze dne 21. 7. 2021 (č.l. 32a-33) bylo zjištěno, že příjem žalované činil 16 425 Kč, z toho částka 6 925 Kč byla tvořena sociálními dávkami, výdaje činily celkem 11 000 Kč a použitelný příjem tak činil 5 425 Kč. Žalovaná bydlela v nájmu s jedním nezaopatřeným dítětem. 12. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 (viz smlouva a seznam postupovaných pohledávek na č.l. 18-23 spisu) a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (viz oznámení na č.l. 30 spisu), který byl žalované odeslán doporučeně dne 13. 12. 2019 (viz podací lístek č.l. 38 spisu). 13. Předžalobní výzva ze dne 30. 4. 2020 (č.l. 26-27), byla žalované odeslána dne 1. 5. 2020 (č.l. 31a). 14. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 15. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: 16. Předchozí věřitelka důsledně nezjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť neprovedla lustraci žalované v rejstřících dlužníků. Ze předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná byla dne 21. 7. 2017 zaměstnána s celkovým příjmem 16 245 Kč, z čehož částka 6 925 Kč činily sociální dávky, celkové výdaje činily 11 000 Kč a žalované tak zbyla částka 5 425 Kč, ze které měla hradit měsíčně 1 200 Kč. Reálně jí zbylo 4 225 Kč pro sebe a nezaopatřené dítě. Ve druhém případě byla žalovaná zaměstnána s příjmem 12 500 Kč a státní podporou 6 925 Kč, kdy žila v nájmu, se kterým jí vypomáhal úřad práce a měla vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti. Jak uvedla sama žalobkyně, měsíčně jí zbývalo při odečtení příjmů a výdajů 7 075 Kč, z čehož již splácela jeden úvěr, a to částkou 1 350 Kč. Reálně tak jí zbývalo 5 725 Kč. Přesto předchozí věřitelka poskytla žalované další úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž splátka úvěru měla činit měsíčně 960 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala, ačkoliv má v tomto směru břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že žalovaná doposud uhradila částku 2 720 Kč na úvěr ve výši 8 000 Kč a částku 7 080 Kč na úvěr ve výši 10 000 Kč. 17. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z j