16 C 179/2021-74 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 650 od 22. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 742,71 Kč, částky 6 524 Kč a uhradit náklady řízení výši 2 071 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], dne 19. 4. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 10 350 Kč, představující příslušenství úvěru za dobu jeho trvání, resp. kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek z správu úvěru, příp. poplatek za uzavření smlouvy splatné při uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek vrátit. Žalovaný měl uhradit částku 25 350 Kč v měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 19. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný uhradil celkem částku 13 700 Kč, tedy 7 řádně uhrazených splátek. 3. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně dopisem ze dne 19. 1. 2021. 4. Na výzvu soudu žalobce dne 7. 9. 2021 (č.l. 48-56) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný poskytnuté údaje potvrdil svým podpisem. Žádost byla posuzována s odbornou péčí, bylo zjištěno, že žalovanému měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 5 900 Kč a po odečtení splátky ve výši 1 950 Kč mu tak zbývalo k dispozici 3 900 Kč, kterými mohl volně disponovat. Po posouzení předložených dokladů, které žalobce v kopii přiložil, původní věřitel k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. 6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 9. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru (č.l. 17), listiny nazvané credit scoring (č.l. 50) a listiny nazvané finanční analýzy (č.l. 56) bylo prokázáno, že žalovaný dne 19. 4. 2018 požádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. V žádosti uvedl, že je OSVČ s příjmem 21 570 Kč, jeho výdaje činí celkem 6 970 Kč. K tomu přiložil živnostenský list a faktury. Je svobodný, bydlí na ubytovně, koleji atp. Smlouvou o úvěru [číslo] (č.l. 18-19) a fomláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 20-21) bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný podepsali dne 19. 4. 2018 tuto smlouvu, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce částku 15 000 Kč a zaplatit úroky – celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 25 950 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 13 splátkách po 1 950 Kč (viz předpis splátek č.l. 22), a to vždy ke každému 19. dni v kalendářním měsíci. RPSN činila 189,38 %. 10. Žalobkyně dále doložila výdajové pokladní doklady na jméno žalovaného, výpis z živnostenského rejstříku, smlouvu o dílo a faktury dokladující příjmy žalovaného. 11. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 (viz smlouva na č.l. 24-35 spisu) a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 19. 1. 2021 (viz oznámení na č.l. 36 spisu), který byl žalovanému odeslán doporučeně dne 22. 1. 2021 (viz podací lístek č.l. 37 spisu). 12. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 13. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: 14. Předchozí věřitelka důsledně nezjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť neprovedla lustraci žalovaného v rejstřících dlužníků. Ze předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaný byl OSVČ a jak uvedla sama žalobkyně, měsíčně mu zbývalo při odečtení příjmů a výdajů k úhradě případných ostatních závazků 5 900 Kč a po odečtení splátky ve výši 1 950 Kč (uložené předmětnou smlouvou) mu tak zbývalo k dispozici 3 900 Kč, kterými mohl volně disponovat. Přesto předchozí věřitelka poskytla žalovanému úvěru ve výši 15 000 Kč, přičemž splátka úvěru měla činit měsíčně 1 950 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nerozporoval, ačkoliv má v tomto směru břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že žalovaný doposud uhradil pouze částku 13 700 Kč. 15. Soud posuzoval věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 20. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování práv